11. června 2012

Nevolnost

Jean Jacques říkával, že není s to vejít do kavárny bez jakéhosi rozhořčení. Kontrola divadelních vstupenek je pro plachého člověka něco jako řízení u pekelného soudu.

Mám fobii z prostor, z kterých není úniku – ale ještě víc než z fyzických překážek v úniku mám strach z těch psychických. Kdybych se zasekl sám ve výtahu, nebylo by mi dvakrát do zpěvu, ale zachoval bych pravděpodobně chladnou hlavu a dělal bych vše proto, abych nepropadl panice, přežil a z výtahu se dostal – choval bych se tedy asi stejně jako člověk bez fobie.
Horší pro mě je, když se ocitám ve stísněných prostorách s lidmi, a nejhorší, když jsem těmi lidmi zablokován a nepočítá se s tím, že bych měl někam chtít unikat, už totiž jen existence této stísněnosti vyvolá panický stav a pocit na omdlení – typické je sezení uprostřed řady v divadle nebo v kině, na sedačce u okna v autobuse, ve frontě mezi dvěma zábradlími apod.
Největší strach mám, když jsem ještě nějakou ostrahou zbaven antistresových berliček jako je třeba láhev s pitím, batůžek na zádech nebo cokoli jiného, nebo se používání těchto berliček prostě nehodí. Proto se úplně vyhýbám letadlům, ale z tohoto důvodu jsem třeba nevstoupil ani do výtahu na Eiffelovku nebo do kabinky londýnského oka, na pohřbech můžu být jen někde vzadu u vchodu.
Někdy se překonám, ale stojí mě to nervy a jistě i zdraví. Naposledy jsem teď v Londýně musel jako dozor vyšplhat až do zlaté galerie v kopuli katedrály sv. Pavla, protože jinak by tam děti nepustili. Vůbec jsem neměl závrať, ale když jsem těsně před cílem zjistil z vysílačky pána na ochozu, že tam pustili moc lidí a utvořila se zácpa, udělalo se mi šoufl – had lidí se totiž zastavil a já viděl pod sebou řadu Němců, Italů a Rusů na úzkém schodišti a před sebou nehybný špunt, zpoza nějž se ozývalo Keep on the right please and move slowly around! a podobná něžná upozornění. Ještě teď, když to píšu, tak se mi svírá srdce.
Pamatuju si, když jsem v Soběslavi četl Sartrovu Nevolnost, bylo mi asi dvaadvacet. Už tehdy jsem to měl a bojoval s tím, existenciálně. Několikrát jsem musel odejít z kina. Ale dost často je tu ta moje Nevolnost se mnou a nejhorší je, když ji nečekám, když nevím, že nastanou podmínky, které ji vyvolají. Chtěl bych někdy zažít pocit, že ji nemusím vláčet s sebou, ale drží se mě jako bodlák na svetru. Je to fyzická Nevolnost způsobená duševní Ne-volností, čeština naprosto vystihla mou diagnózu.
Ale možná i právě pro tu Nevolnost si o to víc cením Štěstí, které (jak ironicky poznamenává Baudelaire) se skládá z tisíce malých Štěstíček, kdy na tu Nevolnost úplně zapomínám. Ale všech tisíc Štěstíček bych dal za jedno Štěstí, které mě potkalo a které i té Nevolnosti dalo nový smysl.

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Tak proto nelétáš? Vítej v klubu "nevolníků". Mám sestru ve Švédsku, ještě jsem za ní za třicet let ani jednou nebyla. Protože kdo se má hrůzou dusit na lodi či v letadle, že?
Divadlo, kino...znám.No něco na to vymyslíme, to by bylo...;)Cecilie

Anonymní řekl(a)...

No tak to je nás více. Na stará kolena už nemusím vůbec! jít do kina, zajišťovat si místo u kraje, blízko dveří, nemusím se bát, že se mi něco přihodí v divadle... Trochu fobie sociální i jiná. Dá se s tím žít, kvůli jiným se dá překonat.
Co vymyslíme? Prostě se smíříme s neodvratným koncem, takže nás na rozdíl od jiných nic nepřekvapí, a nastoupíme do letadla...To radostné překvapení, že jsme po absolvování letu naživu!

Blogger řekl(a)...

Easily Boost Your ClickBank Traffic And Commissions

Bannerizer makes it easy for you to promote ClickBank products with banners, simply go to Bannerizer, and grab the banner codes for your picked ClickBank products or use the Universal ClickBank Banner Rotator to promote all of the available ClickBank products.