5. března 2006

Kam s ním?

S tím harampádím! Tahle otázka straší mou ženu pokaždé, když ve schránce najde lístek, že na mě na poště čeká zásilka, dvě, tři nebo někdy i čtyři. Někdy paní doručovatelka zásilky předá někomu ze sousedů, kde si je pak trochu se sklopeným zrakem vyzvedávám. Ta natáhlá ruka s balíkem jakoby říkala „už zase!?“, pokaždé s jinou intonací. Pak mi nezbývá než se modlit, aby byl balíček vybaven protinárazovými igelitovými bublinkami, které Renča tak ráda mačká, že většinou zapomene, že mi chtěla vynadat, co jsem to zase přinesl. Odpověď je většinou jednoduchá: knihu; jindy složitější, alespoň na vysvětlení: knihy. Knihovna už praská ve švech, knížky se válí kolmo na hřbetech ostatních, poličky se prohýbají a nejhorší je, že už jsou knížky i všude možně po koberci.
A za takovéhle situace se to nedávno stalo. Přišel balíček, spíše větší obálka, do níž se nořila knížečka opsaná a vymalovaná roku 1917 Adolfem Kašparem, slavným ilustrátorem Babičky, t.č. plukovním malířem. S Kašparovými ilustracemi už máme v knihovničce třetí vydání Jiráskova Temna a jedenácté vydání Winterova Mistra Kampana. A nyní přibylo první vydání téhle útlé knížečky o tom, jak jeden Pražan přemýšlel, kterak se zbavit slámy ze starého slamníku. Bohužel v dalších balících přišlo několik dalších poměrně rozměrnějších knih, a tak tu zase visí ve vzduchu otázka vymalovaná jak od Kašpara. Kam s ním? S tím harampádím.

Nerudovi pomohla mlíkařka, kdo pomůže mně?

Žádné komentáře: