Křížová cesta

Dneska mi přišlo na mail krátké video, v němž se nějaký opilec snažil vstát ze země, aby mohl dojít domů. Vždycky když se mu to na chvilku podařilo, zavrávoral a spadl zase na zem. Pády to byly ošklivé, jenže opilci jako kočky padají tak, že si nic nerozbijí. Měl to být asi úsměvný příběh, rozesílaný mailem jistě pro obveselení. Na mě v mé osamělosti, ve které jsem ho prohlížel, působil zcela naopak. Já se celé čtyři minuty, po které se ten člověk snažil dostat na nohy, modlil. Po dlouhé době jsem se doma modlil tak „dlouho“. Ten mail přišel ve zvláštní době. V sobotu se bude v Kadani konat křížová cesta od farního kostela ke kostelu čtrnácti sv. pomocníků. Kristus stejně jako ten opilec na ní padl celkem třikrát. Jeho příběh je také mnohým k smíchu. A přece nikdo z nás neví, proč se ten opilec opil a nikdo z nás neví, jen tuší, proč musel být Kristus ukřižován. Tohle všechno se mi honí hlavou, když bych si měl připravovat povídání-modlitbu na sobotu ke dvěma zastavením – třetímu, což je právě Kristův první pád pod křížem, a desátému, stržení šatu z Krista. Zvláště to desáté zastavení mi nedá spát. Amen.