20. března 2006

Poprvé ve Zlaté kapličce

„Není divu, že potomci kocourů taky chytají myši“, prohlásil ke svému synovci Nicola Cerú. Tím synovcem nebyl nikdo jiný než Giacomo Puccini. Byl synem, vnukem, pravnukem a prapravnukem samých varhaníků, a přestože zpočátku hudbu přímo nesnášel, jednou se vydal se dvěma kamarády bez peněz pěšky z Luccy do Pisy (24km) na představení Verdiho Aidy. Impresário jim zařídil vstup zdarma na galerii a o Pucciniho budoucnosti bylo rozhodnuto. „Když jsem uslyšel Aidu v Pise, pocítil jsem, že se mi otevřelo okno hudby,“ řekl tenkrát. Kdybych byl neskromný, řekl bych, že když jsem uslyšel Bohému v Národním, otevřelo se mi a tak dále, ale říkat to nebudu, neboť jsem skromný a navíc se mi to okno otevřelo už dřív. Ta opera ale opravdu stála za to. Byl jsem navíc poprvé ve Zlaté kapličce, takže jsem konečně i divadelně pokřtěn ve Vltavě. Bohému tam uvádějí už od roku 1992, a tak snad ještě dlouho budou. Všem vřele doporučuji, a místo v první galerii (220,-Kč) je zcela vyhovující. Lístky na další reprízy (nejbližší 4.5.) můžete zakoupit zde.
...

Žádné komentáře: