Růže Večernice

Čirou náhodou jsem zakoupil tři poémy Jiřího Koláře, vydané nakladatelstvím Primus a pocházející z roku 1938, tedy starší než Kolářova oficiální prvotina. Ne, nebudu tu z básní citovat, někteří prudérnější z vás by mě napadli, že kazím mládež, která na soběpisník zabloudí. Pro zájemce doporučuji tento článek v Reflexu. Ovšem při orálním šíření obsahu tohoto pokladu jsem se setkal se dvěma zajímavými reakcemi. Jedni byli pohoršení a po několika řádcích mě s odporem přerušili. Druzí byli také pohoršení, ale četli dále a s chutí. Jistě zajímavý podklad pro nějakou freudiánskou studii (když už je to 150 let, co Freud přišel v Příboře na svět). Ti druzí mohli pak nahlédnout pod pokličku poetiky toho textu, i když jsem vybral opravdu ten nejtvrdší oříšek, který má pozoruhodně nejměkčí název – Růže Večernice. Kolářův špalíček erotických básní stejně jako Erotická revue I a II z let 1931-32 red. Jindřichem Štyrským pro kruh jeho přátel a pro subskribenty jsou k zapůjčení ve Veřejné obecní knihovně Na prahách. Kdyby někdo vlastnil III. díl zmíněné revue nebo Halasova Thyrsa, rád zapůjčím a v pořádku vrátím.

Na závěr něco na vysvětlenou z Františka Halase:

Ó pamatujte velká pravda ta
básník musí míti varlata.
............................../z rukopisů/