Román Scaramouche, který mám zrovna rozečtený, začíná krásnou větou: „Byl mu vrozen dar smíchu a přesvědčení, že svět se zbláznil.“ Nevím, jestli se zbláznil svět, ale někteří jeho astronomové určitě. Přitom stačilo, kdyby přestali žít v zajetí teleskopů a podívali se na věc otevřenýma očima. Proč mezi planety ještě přidružovat plutony a trpasličí planety, když už máme asteroidy a transneptunoidy? Dobře, dobře, rozčiluji se předčasně, hlasování bude až 24. srpna, ale návrh je na stole a Praha bude chtít nějaký výsledek. 12 planet, brzy rozšířených na 24 s tím, že kritéria definice už nyní splňuje 53 objektů v sluneční soustavě a stovky jich zřejmě ještě v pásu za Neptunem objevíme, to je pro mě nicméně důkaz, že se někdo zbláznil. Těch devatenáct vyvolených astronomů a poté sedm statečných astronomů, historiků a literátů, kteří návrh předložili, riskuje, že se jim svět vysměje, protože dar smíchu nám žádná komise nevezme!
Na celý tento problém padne češtinářská hříčka, kterou jsem letos učil své studenty, jako prdel na hrnec: Nicméně méně je někdy víceméně více!
Žádné komentáře:
Okomentovat