Poslední dobou přicházím čím dál víc do styku se slovenštinou, komunikuju v tomto jazyce nejen ve škole, ale i doma, včera jsem si v jedné staré knihovničce vybral asi dvacet knížek ve slovenském překladu (pamatuju si ale snad jen Grófa Monte Crista, tak to byla rychlá záležitost), no a napsal jsem svou první slovenskou báseň. Na noc jsem si pak otevřel knížku od bratří Mrštíků, co mi došla poštou. Od té doby, co jsem slyšel rozhlasové zpracování Roku na vsi, mám je rád. Tahle knížka se jmenuje Obrázky z cest a Alois Mrštík napsal její část s názvem Hore Váhom, obrazy z Tater a tak jsem pro změnu zajel alespoň v myšlenkách tam, kde bych teď chtěl být a snít. Zde jsou dva krásné citáty z kapitolky Štrbské pleso (je to zřejmě Mrštíkova transkripce slyšeného slova, tedy rodilí Slováci jistě autora omluví):
„Pršet nebude?“
„Ah ně! To teraz deň ako deň tak. V jednom kútě slnko svieti, z druhého sa čierňavy valia.“
„A medvěd kdyby na vás přišel. Tak sama tu. Nikoho s vámi?“
„Nič to, veď sa ňa macek bojí sám.“
„Pršet nebude?“
„Ah ně! To teraz deň ako deň tak. V jednom kútě slnko svieti, z druhého sa čierňavy valia.“
„A medvěd kdyby na vás přišel. Tak sama tu. Nikoho s vámi?“
„Nič to, veď sa ňa macek bojí sám.“
lbmt
Žádné komentáře:
Okomentovat