20. srpna 2007

Komik

Zpráva, kterou přinesla Mladá fronta o spolupráci Pepy Dvořáka s StB asi zaujala všechny Kadaňáky.
nás určitě zabolely. Když jsem jako malý kluk chodil na koupaliště a pan Dvořák tam v mělkém bazéně bublal pro děti jako vodník, byl jsem unešen. Jako dospělý jsem byl na Dvořákově představení v Kadani jen jednou a přišlo mi natolik podbízivé, že jsem zanevřel a už na něm nikdy nebyl (snímky z posledního vystoupení v Kadani přinesl ČerF), ovšem stále jsem si jej cenil jako výrazné kulturní postavy města a napsal jsem o něm krátký medailonek na anglickou wikipedii.

Komplexem Güntera Grosse u nás jistě trpí spousta slavných osobností. Moc se mi líbila reakce Jiřího Suchého. I když byla místy dehonestující (víceméně logicky), jedna věta v ní byla snad myšlena upřímně: „Tlak, pod kterým jsme tehdy všichni ze strany režimu byli, je polehčující okolnost pro to, když někdo selže. Nikoli omluva. Vlastně jsem mu to odpustil, jsem dalek tomu něco mu vyčítat.“ Taky se nad to dokážu povznést, ovšem je dobré to vědět, není to jen svědectví o jednom herci, ale především o jednom režimu, a tak mi snad Josef Dvořák odpustí, že jsem tuto informaci připsal i do onoho medailónku.
...

Žádné komentáře: