V Praze jsem si koupil Malou učebnici esperanta a začal jsem se zase o tenhle jazyk zajímat. Na gymplu jsme se se Špínou asi měsíc učili tento univerzální jazyk podle učebnice pro samouky a každé ráno jsme se s ním častovali na chodbách. Ovšemže už si nic nepamatuju. Udělal jsem ale první krok a slíbil jsem veřejně, že se naučím esperanto, když tak učiní dalších 20 miliónů lidí. Zatím nás to slíbilo celých 614, ale když připočteme počet 11.111.000, který se občas udává (tisíc rodilých mluvčích, deset tisíc plynule mluvících, sto tisíc aktivně a milión pasivně esperanto užívajících a dalších deset miliónů, keří se učili jako já se Špínou tři čtyři lekce a víceméně asi taky všechno zapomněli) tak už je nás celkem dost a za pokus to stojí. Našel jsem si hezkej online kurz, kde po deseti lekcích uděláte test, získáte certifikát a začínáte se učit s osobním lektorem. Zatím mě zaujalo, že dvacet se řekne dudek (protože du jsou dvě a dek deset). A taky to, že esperanto má už rozsáhlejší wikipedii (87 621) než čeština (74 946). Ĝis la revido!...
Žádné komentáře:
Okomentovat