Můj filmový festival

Tak jsem se dnes byl podívat v Karlových Varech, vyzvednul jsem si akreditaci na Fresh Film Fest a šel jsem se projít Masarykovou třídou, v levných knihách jsem si koupil paměti Jeana Renoira, dal jsem si dvě piva v restauraci Luna, kde se zaučují učňové, a jel jsem domů. Na nádraží jsem potkal pana Krause, a tak mi cesta příjemně utekla. V Luně jsem rozečetl Renoira a tak mi odpusťte dva postřehy:

Jen naše pýcha nás vede k víře, že králem je individuum. Pravda je, že individualita , na kterou jsme tak pyšní, se skládá z takových částeček, jako je jistý malý kamarád ze školky nebo hrdina prvního románu, který jsme četli, ba dokonce lovecký pes bratrance Evžena. Neexistujeme sami o sobě, ale skrze věci, které se podílely na našem utváření. Bylo by samozřejmě přehnané tvrdit, že záhon brambor ve vhodných podmínkách urodí jahody. Ale je jisté, že brambory z takového záhonu se budou lišit chutí a tvarem podle půdy, která je bude živit, podle hnojiva, které je obohatí, a příhodného podnebí…

A jinde:

Velké lásky nejsou nikdy předem promyšlené. Nehledali jste ženu, která převrátí váš život vzhůru nohama. Měli jste v úmyslu dobývat přítelkyni z penzionu. Ostatně muž nikdy nedobude ženu. Žena dobude muže, kterého si vyvolí a takticky svého budoucího partnera přesvědčí, že pravidla hry určuje on. Později, během života, se situace obrátí. Žena se nechá vlastnit, přijme záliby svého muže, ba i jeho posedlosti. Je opravdu žebrem Adamovým. Proto mají rozchody tragičtější následky pro ženy než pro muže, kteří jsou navzdory zákonům v podstatě polygamní.

...