Jako dítě jsem nikdy na tábory nejezdil, jelikož u nás v severních Čechách se jezdilo až dvakrát za rok na tři týdny do škol v přírodě a taky jsem byl jeden celý prázdninový měsíc v ozdravovně v Jetřichovicích. Školám v přírodě jsem zůstal věrný i co vysokoškolák, kdy jsem jezdil coby vychovatel s plzeňskými základkami. Poprvé jsem pár dní na opravdovém táboře prožil s divadlem FRAK u Sázavy, ovšem tam jsem se pohyboval zcela neorganizovaně. A tak ty letošní dva dny na táboře Střela u stejnojmenné říčky pro mě byly opravdovým táborovým křtem. A stálo to za to.
...
1 komentář:
Prostředí pěkný, děti milý, jen ty dvě slečny vychovatelky vypadají jako by byly v obrovský depresy.
Pavel
Okomentovat