Tleskač v Orfeu

Dvě města na pět a obě končí na ň. Ano, Kadaň a Plzeň, mé bydliště a mé studium. V sobotu byla v Kadani poprvé a určitě ne naposledy plzeňská kapela Tleskač. Byl jsem s návštěvností spokojen, protože mírně stoupající trend je pořád trend. Diváci vypadali také spokojení, tak doufám, že si to nenechají pro sebe. A Tleskač byl taky spokojenej, tedy aspoň ústy Olinky Konopíkové, která dokonce říkala, že v tak pěknym sále ještě nehrála a že z poslednách tří koncertů v řadě měl ten kadaňskej nejlepší atmosféru. Koukal jsem na destinace těch dvou předchozích: Týniště nad Orlicí a Lucerna Music Bar v Praze (sic!). Míry Prasopsa Císlera jsem se ptal na Emila z Požáru mlýna, kapely, kterou jsem poslouchal coby študák v Plzni. Prý dělá zřízence v nemocnici a chodí na pivo ke Křelovcům. Aspoň některé jistoty se nemění. Pořádně od srdce jsem si zakřepčil, nejvíc asi na Poslední dvě volné labutě a Nafoukanýho chlapečka.

Premiéru zde měla i kapela Innominado, o níž brzy rád přinesu samostatný článeček, jelikož bych pro ně chtěl psát texty. Zatím tedy aspoň tento odkaz, kde najdete i spoustu pikantních obrázků z Tleskačího řádění na podiu.

Prasopes

Olinka

V šatně po zápase (tedy po koncertě) Tleskačů a Innominada