Máj

Jarní almanah na rok 1858. Redigoval Josef Barák. – S podobiznou zvěčnělého básníka Karla Hynka Máchy. – Sklad H. Dominikusa na rynečku v Praze. –

„Máj“ podává kytici básní, ku kteréž nejvíce mladší, pro svou cenu uznaní básníkové vybranými poeziemi přispěli; podává řadu prací prozou psaných a určených nejen k zábavě okamžité, ale i vnitřní svou cenou hlubších dojmů se domáhajících. Kdo z mladších spisovatelů přispěl, snažil se, aby naděje, kteréž před tím u obecenstva k sobě vzbudil, ospravedlnil. Ostatně jak dalece celé společné snažení úloze své dosáhlo, posoudí laskavé obecenstvo.

Almanah, co něžný dárek pro naše dámy upravený, obsahuje i příspěvky z rukou ženských, a obecenstvo sezná, že tyto příspěvky nezůstaly nejslabšími v celém věnci.

Komu vývin naší mladistvé poezie na srdci leží, komu památka geniálního básníka Máchy, kterému almanah věnován, drahá, a kdo konečně žádostiv pěkné, vyšším vzletem prodchnuté zábavy, tomu budiž „Máj“ zvláště poručen co průvodce po procházkách jarních.

Cena skvostně vázaného exempláru 1 zl. 30 kr.; exempláru obyčejného 1 zl. ve stř. – Kdož by, koupiv exemplár nevázaný, si ho později vázat dáti chtěl, může u knihaře pana Májovského (sirková ulice, č. 461, první poschodí, vedle Taiblhausu) zvláště k tomu cíli uchystané a krásnou vignetkou opatřené desky za 16 kr. obdržet.

Posel z Prahy
Spis užitečný, zábavně poučný pro město i ves, 1858

Pokud nepůjdete na kytarohouslový koncert v kostelíku Stětí sv. Jana, jste v úterý od 19h. srdečně zváni na malé vzpomenutí na Jarní almanach Máj z roku 1858 u příležitosti 150. výročí vydání. Krom zasazení do historie a osvětlení geneze této skrovné sbírečky budu číst přímo z almanachu. Nyní jsem ve stadiu rozhodování, co nakonec v úterý zazní. Velkým favoritem z prozaické části je Nerudova črta Z notiční knihy novinkáře… Tento citát je zajímavý už pro srovnání s o deset let mladším Nerudovým antisemitským fejetonem Pro strach židovský:

3. srpna odpůldne.

Spal jsem jako zabitý, aneb, poněvadž spokojenost všechen ruch životní zabíjí, jako zcela spokojený člověk. Jak pak as dlouho to trvalo, co si nohy odpočívaly? Hlava a srdce bez toho při mé práci se vlastně málo namáhají! - I už půl čtvrté! Tedy jsem ani při obědě nebyl. Mám hlad? - Mám? Nemám? - - Nemám! - Zůstanu tedy doma, natáhnu se zase a - - -. Bože, ten hlas! Odkud as nyní právě ta krásná, mně z mladších dob známá píseň? Ba znám vás, vy tóny dlouhé a vás slova, trpkou myrrhou uspávající; co jinoch jsem často nad vámi plakával! Toť je ona klidná růže Sionská, ona dojemná ukolébavka, která národ hebrejský na stav jeho opovržení zapomenout a národní cit uspat učit chtěla! A pěvkyně? Aj to má modrooká sousedka. Hejčká malé děcko a uspává ho písní, která celý národ uspat měla! - Čím déle tam pohlížím, tím více se mně zdá, že v obličeji jejím znaky východního typu rozeznávám. A pak ta píseň Sionská? - Poptáme se. - Díky tobě, že dlouhou svou píseň znova začínáš! Zamhouřím oči a - i proklaté to ,,Wann die!" - Už se zase roztahuje! Proč pánbůh jen stvořil vlaštovky, a když už je stvořil, proč neproklubají té křiklounce hrdlo? Už je po radosti! - Mám hlad? Mám, mám! Jen honem zdomu!

Přijďte si poslechnout třeba i úryvky z tvorby Hálkovy, Světlé, Fričovy, Heyduka, Mayera, ale třeba i referát z pera Jana Palackého o cestě do Sydenhamu, kam byl přemístěn Křišťálový palác z Velké výstavy 1851, jenž pak v roce 1936 shořel (a nyní je plán jej zase obnovit).

Úterý 20. května od 19h. v refektáři kláštera
v rámci cyklu Letop8čet, vstup 20,-Kč.