Před pár dny, možná ještě před pár hodinami bych neřekl, že kadaňské Treperendy unesou veliké jméno svého autora, ale po dnešním zážitku bych řekl, že jsme mu ostudu neudělali. Jako režisér nemám právo ani touhu hru hodnotit, ale jako již tradičně bych i touto cestou chtěl poděkovat celému ansámblu, že to nevzdal, že i přes velké porodní bolesti a občasné přehmaty tu káru, na níž jsme po prvních myšlenkách v září v Libici nasadili kolečka a v únoru jsme ji pracně rozjížděli, dotáhl až do konce. Ten by nepřišel nebýt technického zázemí a pomoci v zákulisí, zvláštní poděkování tu patří Lukášovi G., který herce a diváky svým výtvarným uměním přenesl do Benátek, a Ritě T., která během čtrnácti dnů předvedla čarodějnické dovednosti z oblasti divadelních kostýmů a masek.
Zítřejší představení Bílinského divadelního minima muselo být na poslední chvíli zrušeno, a tak divadlo Navenek představí kadaňskému publiku možná naposled svůj Případ Grendwal. Včera jsem měl defétistickou náladu, že v přehlídce vznikne nenapravitelná díra, oslovil jsem asi deset divadel, ale bez úspěchu. Navenek mě popravdě nenapadl, a to, že se mi nálada otočila o 180°, není jen zásluha Treperend, ale i svornosti celého divadla, které mě nenechalo ve štychu. Sentiment stranou, jsem rád, abych použil nějakou intelektuální frázičku, že naše divadlo má varlata a ta mu správně visí.
Žádné komentáře:
Okomentovat