Aničce Peti už bude pomalu měsíc a já budu v ten slavný den s Věruškou na Točníku, tak už nesu dárek dopředu, inspirován dnešním setkáním, i když fotečka je o pár dní starší (víc jich najdete na Markétčiných stránkách).
Lebedí si na peřince
na dně svého kočáru.
Očička má po mamince,
veliké jak římské mince,
jdou jí pěkně do páru.
Ouška má zas po tátovi,
po babičce knoflík nos,
pusinku snad po dědovi;
a po kom je krásná? Kdo ví?!
O tom ať rozhodne los.
1 komentář:
Děkujem za básničky, těším se, až si je jednou bude Anička číst a bude překvapená, že je pro ní vymyslel "strejda" Honzik :o)
Okomentovat