Pamatujete si ten vtip o pilířích RVHP? Tuším, že kromě všeobecné znalosti maďarštiny to byla česká pracovitost, polská poctivost, bulharská elektronika, sovětská galantnost a německý smysl pro humor.
To klišé o Němcích platí i v EU nebo minimálně v Británii, stačí si vzpomenout na skeč Monty Pythonů o nejlegračnějším vtipu na světě a dodat k tomu výkřik Johna Cleese v jednom z dílů Hotýlku Fawlty Towers poté, co svým německým hostům zahraje parodii na Hitlera a oni se nebaví: „You have absolutely no sense of humor!“ Z jednoho nedávného rozhovoru s překladatelem z němčiny mi konečně došlo, kde má asi tenhle stereotypní předsudek kořeny.
Vinu na německé omezenosti v humoru má gramatika! Němci se totiž dozví pointu uprostřed věty a pak jsou ještě nuceni vyslechnout několik slov, který jim zabraňujou vyprávějícího přerušit smíchem. Takže to není humor, co Němcům chybí, spíš jim chybí prostor pro smích. Z východoněmeckých vtipů si vzpomínám na ty o trabantech a pak třeba na tenhle.
Když přišel Honecker do kanceláře, otevřel okno a zvolal: „Dobré jitro, sluníčko.“ A sluníčko odpovědělo: „Dobrá ránko, Erichu!“ Když pak začal v Západním Berlíně vyzvánět Zvon svobody, Honecker se znovu vyklonil z okna a mávaje křičel: „Dobré poledne, sluníčko!“ A dostalo se mu odpovědi: „Dobré poledne, soudruhu!“ Před odchodem z práce Honecker znovu otevřel okno a zvolal: „Dobrý podvečer, sluníčko!“ Když se nic neozývalo, udělal si z Berliner Zeitung troubu a zahulákal do ní: „Dobrý večer, sluníčko!“ Sluníčko se na něj podívalo a povídá: „Teď už mi můžeš políbit prdel, dědku plesnivej, už jsem na Západě!“
To klišé o Němcích platí i v EU nebo minimálně v Británii, stačí si vzpomenout na skeč Monty Pythonů o nejlegračnějším vtipu na světě a dodat k tomu výkřik Johna Cleese v jednom z dílů Hotýlku Fawlty Towers poté, co svým německým hostům zahraje parodii na Hitlera a oni se nebaví: „You have absolutely no sense of humor!“ Z jednoho nedávného rozhovoru s překladatelem z němčiny mi konečně došlo, kde má asi tenhle stereotypní předsudek kořeny.
Vinu na německé omezenosti v humoru má gramatika! Němci se totiž dozví pointu uprostřed věty a pak jsou ještě nuceni vyslechnout několik slov, který jim zabraňujou vyprávějícího přerušit smíchem. Takže to není humor, co Němcům chybí, spíš jim chybí prostor pro smích. Z východoněmeckých vtipů si vzpomínám na ty o trabantech a pak třeba na tenhle.
Když přišel Honecker do kanceláře, otevřel okno a zvolal: „Dobré jitro, sluníčko.“ A sluníčko odpovědělo: „Dobrá ránko, Erichu!“ Když pak začal v Západním Berlíně vyzvánět Zvon svobody, Honecker se znovu vyklonil z okna a mávaje křičel: „Dobré poledne, sluníčko!“ A dostalo se mu odpovědi: „Dobré poledne, soudruhu!“ Před odchodem z práce Honecker znovu otevřel okno a zvolal: „Dobrý podvečer, sluníčko!“ Když se nic neozývalo, udělal si z Berliner Zeitung troubu a zahulákal do ní: „Dobrý večer, sluníčko!“ Sluníčko se na něj podívalo a povídá: „Teď už mi můžeš políbit prdel, dědku plesnivej, už jsem na Západě!“
Žádné komentáře:
Okomentovat