Když jsme dneska v podvečer dojeli do Plzně a Věruška šla na písemku, lehl jsem si v autě na zadní sedačku, pustil jsem si Deep Purply a začetl jsem se do Hovorů na útěku Bertolda Brechta. Na konci kapitoly o tom, jestli je lepší se spoléhat na lékaře, kterej nás léčí z lásky k bližnímu, anebo na lékaře, kterýmu za léčbu zaplatíme (schválně, kterýmu byste se svěřili vy?), stojí mj. tahle věta:
Muž, který přednáší o jónských filosofech, nemá pocit, že přitom také cosi prodává, že se vlastně moc neliší od obchodníka koloniálním zbožím.
Vážím si všech filosofů-akademiků, kteří si jsou schopni tohle přiznat. A o těch, co nejsou, jsem přesvědčenej, že by zato byli schopni prodávat nekvalitní vojenskej tabák v obalu Old Belt of Virginia a sami by nikdy nepoznali rozdíl. Gratuluju Věrušce, že to zatím zvládá.
16 komentářů:
Jmenuj mi díl Simpsnů a já ti řeknu o čem je!
Šla bych i k někomu, co to dělá zadarmo....;o)
A neni problem spise nez ve filosofii, v one skole?
A cim se ten prednasec od toho obchodnika lisi?
Ve filosofii to opravdu není, to je pravda. Ta vždycky byla a bude - a vždycky se jí zabývali tak tři čtyři lidi na planetě v jedné generaci tak, že přišli s nějakým svým novým systémem, který zbořil všechny předcházející - a pak stovky studentů filosofických fakult, kteří omýláním těch cizích teorií dokazovali, že nejsou blbí a jsou schopni pochopit něco víc než trojpolní systém. Dneska je to podobný, až na to, že už není co bořit, a tak se prostě jen bifluje a nezamýšlí, aby se získal titul a na základě něj pak o trochu lepší práce než u pasu. Přednašeči tedy prodávají tituly skrze vědomosti - a teď jde o to, k čemu ty vědomosti jsou. Například k čemu je mnou od gymnazijních let slýchaný detail, že Anaximenés považoval za arché vzduch a Anaximadros aperón, když mi nikdy nikdo neřekl, co se za pralátku považuje dneska??? To by se stejně mohly učit dějiny atletiky, protože ve zdravém těle zdravý duch a nikdo taky nemusí přemejšlet, proč se dneska cvičí na kruzích a ne na trojúhelnících.
Aha, no, presne nevim co ti na to odpovedet. Vypada to spis, ze mezi tebou a filosofii je nejake hluboke napeti. Ale mozna ze me spis tak popichujes, abych napsal neco urciteho. Filosofie, myslim, neni o boreni starych systemu, ale to ze se to deje, ukazuje na to, ze se cosi meni. Snad my, to kdo jsme, jak si rozumime - to urcuje vyvoj mysleni a pokud ho zname, tak vime co nas podminuje, co v nas funguje a nas vzdy jiz vede. A tomu co je na svete nove, lze dat nejake vyjadreni, ktere bude jasne zformulovane a bude se od neho moci nejak odpichnout, treba jen negativne. To jiste nezajima kazdeho. A je to jen jeden rozmer ten obecny, budou i duvody osobni, vedouci k filosofii. To jak krasne, s nadsazkou mluvis o tom svete, kde je travnik cim dal vic udrzovanejsi a zelenejsi, ma jiste i druhou stranu. Urcite jsou lide, knihy a skoly, ktere za nic nestoji a na nejakych hodnotach jen parazituji, proto je nutne si vybrat.
PS. v boreni, nebo spis v navazovani, se pokracuje i dneska
Mezi mnou a filosofií napětí je, to je pravda - ale ne proto, že bych neměl filosofii rád, naopak. Jen ji nepovažuji za učební obor, z něhož se má (vlastně dá) zkoušet. Proč? Pro mě je školou filosofie, která za to stojí, třeba pýthagorejská škola, potom třeba každá církev, do níž člověk dobrovolně vstoupí, dokážu ctít i Heideggerovy žáky, kteří se rozhodli (dobrovolně - ne formou dizertace k dosažení titulu!) rozvinout, co jejich mistr načal, ale právě proto si myslím, že by se předmět filosofie neměl stát klasickým předmětem, z něhož třeba středoškolák má dostat známku. Jelikož i ignorování smyslu existence a tedy i samotné filosofie je svébytná "filosofie" (k níž ostatně mnoho "milovníků moudrosti" dospělo), která je na hodnotovém žebříčku na stejné pozici jako fenomenologie nebo postanalytická filosofie. Dříve byly filosofické školy postavený na snaze a touze poznat smysl (světa, života, vesmíru, bytí), dnes (a už drahný čas) jsou v lepším případě spíš snahou a touhou přesvědčit okolí o svojí pravdě a v horším případě prostým (a v tom nejhorším případě neuvědomovaným) výdělečným artiklem.
A opravdu nevím, jestli mi rozumíš, a v případě, že ano, jestli si porozumíme. Nicméně já třeba uznávám, že se i dnes ve filosofii, jejíž soudobé školy nijak nesleduju, boří a navazuje. Naopak, tezi s trávníkem jsem nepochopil, zda byla myšlena nějak adresně na mě nebo obrazně. Děkuji za dovysvětlení;)
No to byl chaotickej pokus o ironii, na to jak licis soucasnost, vzhledem k minulosti. Mel sem za to, ze z tve strany jde take o ironii. Ja nevim jak si predstavit to, jakou ty mas na mysli spravnou podobu filosofovani. Na jednu stranu naznacujes ze by se mela filosofie vyvazat z akademickych struktur, kurikuly apod. a mela by se delat jako kontemplace, osamela a vedena uprimnym zajmem. A pak mas predstavu, ze soucasni studenti a ucitele jde do po titulech a penezich. To je docela nerealisticka predstava, kdyz si vezmu jaky je pomer mezi narocnosti studia a moznosti uplatneni. Nevim jestli nezamenujes svoje nazory na plzen, za obecny fakt. Pokud vim, tak zadny Heideggeruv zak se nestal intelektualem na volne noze, ale byly vetsinou profesory a o romantickem rozvyjeni jeho uceni nemuze byt rec, ale to je pomerne jedno. Nevim ale co ma vstup do cirkve spolecneho s filosofii? S uprimnym zajmem se dela f. i dneska a je to do znacne miry historicke studium, ktere se da zkouset. To ma sva specifika a taky toho zkouseni neni mnoho. Myslim, ze ma svoje misto i na SŠ a zalezi predevsim na uciteli a na zacich, jak s ni nalozi, muze pak byt velmi smysluplna. Pokud ji chces zkouset po vzoru ostatnich predmetu, tak to k nicemu nebude. Proc mas predstavu, ze ji zkouset, neni mozne a jak by mela podle tebe existovat v soucasne spolecnosti?
PS. nevim v koho hodnotovem zebricku je ignorace smyslu zivota na stejne miste s jeho neignoraci. Na mem tedy ne, i kdyz poradne nevim co to krasne slovo znamena.
Protože jsem už pár podobných debat vedl a nevedly k ničemu, budu stručný: ignorace by mohla být nevědomost nebo neznalost, ale dejme tomu, že to posunu do oblasti nepoznatelnosti. A protože skepticismus všech těch filosofů od Pyrrhóna z Élidy až třeba po Pascala nebo Rousseaua mi byl nejbližší, nemám rád, když se filosofie vyučuje, jako by ona sama byla poznatelná, jako by se dalo říct, že smysl je lepší než náhoda, duch než svět atd. Přesto můžu mít filosofii, skrze víru - třeba víru, že zvíře je mi rovné, a tedy nebudu jíst maso jako Pýthagoras, nebo víru v Boha nebo víru v pohádky. A proto, když vstupuju do nějaké církve nebo jsem se do ní narodil, přijímám nějakou filosofii a odmítám jinou. Ve škole by mě měli seznámit s Nietzscheho filosfií, ale neměli by mě nutit ho studovat, pokud ho studovat nechci. A tedy by mě neměli zkoušet. Jinak jsem vždycky bral filosfii jako životní moudro a ne slovíčkaření a jde-li o slovíčkaření (jinak řečeno vědeckou terminologii), chápu, že by se Diogenes neprokousal ani k prvnímu zápočtu. Vlastně vnímám akademickou filosofii podobně jako klub hráčů kriketu - a máš pravdu, i z nadhozů, ulejvek a odpalů by se dalo taky známkovat. Probírám se teď Hegelem, celkem mu rozumím, ale celá kapitola se dá říct dvěma větičkama a pak se o nich přít, a ne napsat, že tak to je a ne jinak a rozvinout to na 50 stránek. Kdyby to bylo rozsouditelný aspoň empiricky, neřeknu nic, ale nepoznatelnost pravdy každému filosofovi dovoluje založit školu:) Ano, dost často ironickej jsem, ale stejně jsem nepochopil, na kterou přesně věc narážela ta zmínka o zelenějším dnešku... já totiž vůbec nevím, že jsem někde srovnával současnost a minulost - nějak by mě to ani nenapadlo:)
A (asi se špetkou ironie) se rád nechám přesvědčit, že 90% studentů humanistik chce pracovat v oboru a nejde jim ani tak o titul jako o to proniknout do tajů Sloterdijkova názoru na globalizaci;)
Co je filosofického na prijeti, ci narozeni se do viry? A co je filosofickeho na vire v neco (zvire je mi rovne)?
Ja nevim jak to maji studenti humanistiky, mluvim o studiu filosofie, o kterym mam zkusenost.
Dříve byly filosofické školy postavený na snaze a touze poznat smysl (světa, života, vesmíru, bytí), dnes (a už drahný čas) jsou v lepším případě spíš snahou a touhou přesvědčit okolí o svojí pravdě a v horším případě prostým (a v tom nejhorším případě neuvědomovaným) výdělečným artiklem.
já totiž vůbec nevím, že jsem někde srovnával současnost a minulost - nějak by mě to ani nenapadlo:)
To jak krasne, s nadsazkou mluvis o tom svete, kde je travnik cim dal vic udrzovanejsi a zelenejsi, ma jiste i druhou stranu.
To jsme se tedy pěkně zapletli do ironií, protože já bych potřeboval asi najít tu svoji... O těch Simpsonech? To ale já myslím naprosto vážně! ;)
Co je nefilosofického na prijeti, ci narozeni se do viry? A co je nefilosofickeho na vire v neco (zvire je mi rovne)? ;)
No tak to si tu svoji ironii budes muset najit. Mam tedy brat to co jsem citoval za ironii?
Teze s travnikem ma znamenat, ze mi licis jak filosofie stale vice v dejinach upada (ted ovsem nevim, zda opravdu nebo ironicky), to co jsem chtel rict na zacatku bylo, ze nekde to tvemu videni odpovida, nekde ne. Protoze nejprve jsi v tvem clanku, skrze plzenska skripta, presel rychle k vyjadreni o Husserlovi a Heideggerovi. Mas-li cas a chut muzes zacit svoji predstavu proverovat.
Myslim, ze mit filosofii skrze viru neni mozne, mas-li nejake presvedceni skrze viru v nenabozenskem smyslu, pak je pro tebe jiste a hotove. Takto naivne se stavime k mnoha vecem zivota, ale filosofie je prave neprirozena v tom, ze tuto viru jeji jistoty zbavuje. Ackoli predstav pravdy je nekolik (a pravda sama je ve filosofiich casto poznavana) tohle je snad obecnejsi rys filosofie. Presvedceni, ze je mozne se skrze racionalni argumentaci, jejiz prubeh muze kdokoliv znovu nahlednout, se na urcitych dulezitych otazkach domluvit. A k temto principum na jejichz zaklade argumentace a racionalita stoji, ma kazdy pristup a muze vystavit svoji pochybnosti. Co se tyce nabozenske viry ta se podle mne vlastni povahou do tohoto ramce nevejde. Myslim, ze je mozne v nejakem sporu s filosofii viru utvaret. Verici, vstoupenim do cirkve, asi nenabyde nejake filosofie, dostane se do urcite tradice, ktera implikuje jisty nazor na svet. Ale ten mu bude vlastni jen pokud se o to sam zasadi a nabozensky nazor principialne prekracuje nazor filosoficky. Filosofie je ale vic nez nazor na svet, jde na kraj toho jak takovy nazor vznika.
Máš pravdu. Já jsem v tomhle poplaten tomu "milování moudrosti" a moudrost pro mě není přijít všemu na kloub, zvlášť, když za každým kloubem jsou ještě tři další a každý se ohýbá jinak (nebo spíš každý je vidí ohýbat se jinak). A je taky pravda, že některý názory nemám moc chuť prověřovat a že bulvárem a Heideggerem vždycky jen listuju (prvním na cizích toaletách, druhým v knihkupectvích) a nikdy mě to neosvítí a nepřiměje po odchodu to, co jsem si přečetl, nějak dále rozvíjet či po tom dokonce nýt. Kterou filosofii vyznáváš ty? Kteří autoři jsou ti blízcí? Kterou literaturu od nich bys mi doporučil? Já mám rád Chestertona a cokoli od něj, Nietzscheho, jehož Antikrist mě přivedl až ke křtu, Augustinovo Vyznání, Schopenhauerovu Eristickou dialektiku a Životní moudrost, Diogena Laertia, resp. jeho Životy, Bibli, některý díly Simpsonů a tím to asi vadne;) Tedy vlastně z filosofie asi skoro nic. Tak se těším na doporučení.
Okomentovat