Jak teď předěláváme doma jeden pokoj, ocitli jsem se v obležení. Spíme na posteli uprostřed místnosti obklopeni haldami knih bez ladu a skladu, a tak mi padne oko tu na Kašpara Léna mstitele – nikdy bych do Čapka-Choda neřekl tak pikantní používání češtiny –, tu na Knihu o kundě, na kterou padá určitě zrak i procházejícím řemeslníkům, protože je shodou okolností nejvíc na očích, tu na Lemovy Astronauty, psané v roce 1950, tedy v době, kdy byla u nás popravena Horáková – o tom jsem si vylil srdíčko na blogu KZK a dnes si nenechám ujít závěrečný díl Procesu H.
Vyprávěl jsem Věrušce o tatínkově vášni pro Astronauty, o tom, jak mě k jejímu přečtení donutil (stejně jako třeba k hraní na tahací harmoniku), o tom, jak si mě (na rozdíl od akordeonu) tahle knížka podmanila, o položení otázky (v mém pokusu o nekrolog), k níž mě inspirovala, a hned jsem z ní začal číst úryvky. Třeba tenhle:
Roku 2003 bylo ukončeno částečné přemístění vod Středozemního moře do nitra Sahary a gibraltarské hydroelektrárny poprvé napojily proudem severoafrickou síť. Mnoho let již uplynulo od pádu posledního kapitalistického státu. Těžký, bolestný a velký úsek spravedlivého přetváření světa se chýlil ke konci. Bída, hospodářský chaos a války se již nestavěly do cesty velkolepým plánům obyvatel země.
U nás vyšli Astronauti v roce 1956, to bylo tátovi 8 let a nedivím se, že se z něj ve spojení s dědečkovou výchovou stal komunista. A taky vím, že by dneska komunisty nevolil. A určitě by je nevolil ani Lem.
Až při listování Astronauty jsem narazil na tuhle zajímavou shodu náhod.
Tak vznikl Kosmokrator, obrovské meziplanetární letadlo, které mělo r. 2006 nastoupit na Mars. Ale známé nám důležité události změnily poslání letadla.
Stanislaw Lem zemřel právě r. 2006. Jen Bůh ví, na kterou planetu se přestěhovala jeho duše.
Vyprávěl jsem Věrušce o tatínkově vášni pro Astronauty, o tom, jak mě k jejímu přečtení donutil (stejně jako třeba k hraní na tahací harmoniku), o tom, jak si mě (na rozdíl od akordeonu) tahle knížka podmanila, o položení otázky (v mém pokusu o nekrolog), k níž mě inspirovala, a hned jsem z ní začal číst úryvky. Třeba tenhle:
Roku 2003 bylo ukončeno částečné přemístění vod Středozemního moře do nitra Sahary a gibraltarské hydroelektrárny poprvé napojily proudem severoafrickou síť. Mnoho let již uplynulo od pádu posledního kapitalistického státu. Těžký, bolestný a velký úsek spravedlivého přetváření světa se chýlil ke konci. Bída, hospodářský chaos a války se již nestavěly do cesty velkolepým plánům obyvatel země.
U nás vyšli Astronauti v roce 1956, to bylo tátovi 8 let a nedivím se, že se z něj ve spojení s dědečkovou výchovou stal komunista. A taky vím, že by dneska komunisty nevolil. A určitě by je nevolil ani Lem.
Až při listování Astronauty jsem narazil na tuhle zajímavou shodu náhod.
Tak vznikl Kosmokrator, obrovské meziplanetární letadlo, které mělo r. 2006 nastoupit na Mars. Ale známé nám důležité události změnily poslání letadla.
Stanislaw Lem zemřel právě r. 2006. Jen Bůh ví, na kterou planetu se přestěhovala jeho duše.
5 komentářů:
To je mi náhoda, zrovna čtu Lemův Solaris :). Špína
To teda čumím. A jaký to je?
Je to hustální hukot :-). D.
Já zas nedávno koukal na film Solaris - nebylo to špatný, ale knížka je o 100% lepší...ale tak je to vždycky, když se někdo pokusí zfilmovat nějakou "hustální" knižní předlohu.
PS:Hustální hukot?! Teda Špína, ty máš ale pamatováka :-)
Jojo, já to taky občas použiju. Teď jsem si proto i připomněl tenhle svůj hustální článek z r. 2006 (zase ten Kosmokrator:).
Okomentovat