Jarní ples města Kadaně

Připravujeme ples města v kabaretním stylu, a tak si tak čtu v Knize o kabaretu, zatím úvodní kapitoly sepsané Jaroslavem Fryčerem s velmi kvalitními překlady veršů, které pořídil Jindřich Pokorný. Jsem moc rád, že jsem se dozvěděl další zajímavosti z dějin umělecké Paříže. Kdybych byl konferenciérem toho našeho plesu, využil bych řeč, kterou pronesl Rodolphe Salin, zakladatel nejznámějšího pařížského kabaretu Chat Noir (neboli Černý kocour), jako úvodní slovo večírku:

Měšťáčtí pitomci, co mě posloucháte s vypoulenýma očima jako kočka, když sedí na rozžhaveném uhlí, co na mě civíte jako tele na nová vrata. Pijte moje pivo, je pro vás až příliš dobré, a pěkně draze je zaplaťte, jinak s vámi vyrazím dveře. Přišli jste sem jen proto, abyste se dali ohromit, a to tak, jak si zasloužíte, to znamená nekonečně. Vy všeobecně známí blbové, obraťte kapsy naruby: přijdete si na své peníze a poprvé v životě nebudu nevděčný, neboť vám tolikrát nakopu prdel, kolikrát bude třeba, aby se z vás stali inteligentní lidé. A Bůh i ďábel vědí, že k tomu máte dost daleko. U nás se však peníze nevracejí… A tak se napijte, nunc est bibendum: na to, aby Montmartre, střed Paříže, jíž jste vy hanbou, aby tedy Montmartre zazářil jako světla na Eiffelovce, na tom údu města, jehož je Chat Noir mozkem a Moulin de la Galette duší… Číšníku, pivo!

Ještě, že to přijede moderovat Vladimír Čech.