Vokurkova sezóna

/oficiální stanovisko ředitele KZK ke koncertu 13. srpna 2011/

Úřední čest vyžaduje, aby ten, kdo zastává nějaký úřad, udržoval respekt občanů před tímto úřadem pro své kolegy a nástupce, a to právě přesným plněním svých povinností a také tím, že útoky na úřad sám a na sebe, tj. výroky, že jej přesně nevykonává, nebo že úřad nepůsobí k veřejnému blahu, nenechá bez odvety, nýbrž dokáže, že takové útoky byly nespravedlivé.

Arthur Schopenhauer, Životní moudrost

Když jsem se před časem (já a nikdo jiný) rozhodl uspořádat koncert místního občana Marka Vokurky, nevěděl jsem o něm nic než to, jak vypadá a že se s ním nese pověst somráka a feťáka. Marka jsem několikrát potkal na místech, kde jsem ho potkával i v době, než jsem ho znal alespoň po křestním jménu, totiž ve Smetanových sadech a okolí. Při každém letmém setkání jsme domluvili část možností, kdy a kde by si mohl zahrát na kytaru a jeho kamarád přednést svoje verše. Na Vysmátém létě jsem se zeptal na příjmení a domluvil jsem 13. srpen jako možný termín koncertu. Při té příležitosti jsem si pořídil fotografii.

Když jsem fotografii umístil na facebook s upoutávkou na tento koncert, vzbudilo to mnou jen mírně očekávaný rozruch. Některé reakce nejen vyjádřily názor na věc, ale i přímý nesouhlas s pořádáním koncertu. Pár takových ohlasů jsem zaznamenal i po telefonu. Všem jsem se svůj přístup snažil vysvětlit. Nicméně pozice veřejné osoby mě nutí ještě i k tomuto oficiálnímu stanovisku.

Kulturní zařízení Kadaň organizují koncerty, divadla a další kulturní akce a podporují i místní umělce, mezi nimiž jsou téměř všichni samouci, amatéři a diletanti (ani jedno z toho nemyslím pejorativně, jsem jedním z nich). Nepřísluší mi hodnotit občanskou bezúhonnost kohokoli. Každý umělec, který přijíždí do Kadaně koncertovat a jede vyšší než povolenou rychlostí, je potenciální vrah, ale pokud nezpůsobí nehodu, já se o jeho přestupcích samozřejmě nedozvím a i kdyby mi je nakrásně sám přiznal, neodmítl bych jeho uměleckou produkci.

Prohlašuji, že kontroverzní je možná osobnost Marka Vokurky, ne jeho koncert. Ten proběhne v naší režii se vším zabezpečením jako koncert proti drogám, během něhož budou podávány pouze nealkoholické nápoje. Koncert bude zahájen ve 20 hod. a ukončen do 22 hod.

Dále prohlašuji, že kultura a umění oslavující jakékoli zřízení je vlastní utopiím a diktaturám a že do demokracie patří i umění, které produkují lidé s tímto zřízením nesouhlasící a je kritizující, a je na každém, aby si udělal názor. Jsem přesvědčen, že koncertem 13. srpna nepodlamujeme stávající systém ani neznevažujeme práci orgánů činných v trestním řízení, které mají s občanem Vokurkou své zkušenosti. Nepodporujeme žádnou trestnou činnost a všechny takové náznaky ostře dementuji.

A na závěr prohlašuji, že osobně koncert beru jako šanci ke změně, o které vím právě od účinkujícího, jemuž podobná příležitost dána nebyla, přestože na kytaru hraje od dětství. Už teď jde vidět, že z jedné strany půjde o bublinu, která splaskne, čímž myslím bublinu nafouknutou senzacechtivci. Nepůjde o senzaci, půjde o koncert, o nic víc. Ale z hlediska své profese si dovolím dodat, že také o nic méně.

Setkal jsem se také s námitkou, že nyní nebudu moct odmítnout koncert komukoli jinému z místních tvůrců, kdo si o své produkci myslí, že jde o umění a přitom jde třeba o paskvil. Na to mohu říci, že jsem se dodnes ničemu nebránil, když byly splněny podmínky technického rázu, a jsem připraven se domluvit i do budoucna s kýmkoli, kdo má odvahu předvést se veřejnosti, i když ji mnohdy tvoří (zřejmě na rozdíl od koncertu 13. srpna) jen hrstka kamarádů. I od toho jsou tady Kulturní zařízení Kadaň. I to beru za malý příspěvek k veřejnému blahu. Ale je nutno rozlišovat – jak jsem řekl na začátku, posláním KZK je pořádat kulturní akce: jejich výběr a programové schéma má samozřejmě vždy i osobní punc, nicméně v mém chápání by tento výběr měl směřovat k zušlechťování vkusu a obohacení ducha. Na druhé straně KZK rovněž podporuje místní kulturu, kde už tento výchovný prvek není na prvním místě, ale až na druhém. Teprve poskytnutím příležitosti k vystoupení se může umělec, není-li geniální nebo nadměrně talentovaný, začít rozvíjet, může získat motivaci a poučit se z ohlasů. Nejinak je tomu i v případě koncertu Marka Vokurky.