Na konferenci o chudobě se podával jako předkrm šunkový závitek, jako hlavní chod ražniči na grilu a jako dezert smetanový dortík s ovocem. Tak nějak si občas připadám na některých schůzích se sociální tematikou. Ne že bych si nedal, ale když jsem minule kousal do řízku při probírání paliativní péče, musel jsem si pak doma objet třikrát růženec, abych duši ulevil. Peníze svět nespasí, ale to jídlo by občas asi někomu bodlo.
Vždycky jsem se smál u filmů z 80. let, kde se prototyp otce vracel do rodiny ze schůzí, na nichž stál světový mír, aby zjistil, že doma se řeší úplné prkotiny, jako že syn propadá z matematiky a dědeček se opil a děsnej povyk ztropil. Jak se mi těmi schůzemi plní diář, tak začínám vážně uvažovat o návratu do školství. Jen se bojím, abych ze zvyku nezaváděl výuku angličtiny s podáváním anglosaských specialit a hodiny dějepisu s drobným dobovým rautem. Nicméně, teď mi dochází, že jsem ze školství prchl právě před těmi rámcovými vzdělávacími plány a školními vzdělávacími programy. Tak nevím, asi půjdu makat na nějakou zemědělskou usedlost.
Žádné komentáře:
Okomentovat