4. října 2011

Rehabilitace císaře Josefa II.

Dne 17. srpna 1784 narodilo se v domě nalezenců, pečlivostí císaře Josefa ve Vídni založeném, první dítě, jemuž sám císař v osobě svého nejvyššího štolmistra kmotrem byl. Matka, padlá služebná dívčice, dostala 100 dukátů závazku.
Kramerius: Památky ze života císaře Josefa II.
Dost dlouho jsem plánoval založit Ligu za zřízení důstojného piedestalu pro císaře Josefa II. v Kadani. Osvícený monarcha stojí totiž u bazénku na tzv. tržnici jen tak prostě na zemi a pejsci mu očůrávají nohy. Když jsem byl malý kluk, byl na tom ovšem ještě o dost hůř, neboť stál v rohu za kostelem u Růžencové kaple a tam ve skrytu sloužil jako veřejný pisoár.

Měl jsem v plánu s divadlem Navenek sehrát nějakou satirickou scénku během Císařského dne, kdy bychom lid poddaný upozornili na to, že Karel IV. nebyl jediným císařem, který navštívil Kadaň, ale že v roce, kdy zvítězil v bramborové válce proti Prusku (1779), město navštívil i syn Marie Terezie, tehdy již sloužící císař Svaté říše římské Josef II.
Chodím kolem Jeho Výsosti denně do práce a všímám si, že si jej oblíbili bezdomovci a že v jeho společnosti ráno snídají, odpoledne popíjejí různé vydatné nápoje a v noci, soudě podle lůžkovin v křovinách, možná někteří z nich i přes léto v jeho císařské přítomnosti přenocují. To není důvod k žádnému (rozhodně ne mému) vtipkování na jejich adresu (kterou je v jejich případě VIP Mírové náměstí č.p. 1). Naopak, je to důvodem k zamyšlení a přehodnocení mých původních odhodlání.

Zdá se mi, že bezdomovců přibývá. Čísla, která znám z kadaňských statistik, určitě neodpovídají skutečnosti. Společnost se nejraději tváří, jakoby nebyli. Některé věci prostě nevidíme rádi, tak je raději nevidíme vůbec. Kdo by se bavil tím, že by jezdil na skládky, stačí nám popelnice, kdo by rád chodil do hospiců nebo na eldéenky, stačí nám hřbitovy. Kdo by se rád potkával s bezdomovci, my máme domovy a svých starostí dost.
Najednou mi přijde, že je dobře, že Josef druhý stojí jako rovný mezi rovnými právě mezi bezdomovci jako by byl jejich kmotrem. Vždyť on to byl, kdo zakládal po celé zemi nalezince, chudobince, špinhausy a všelijaké dobročinné ústavy. Teď spíš než Ligu za zřízení piedestalu raději bych založil Spolek císaře Josefa a dělal sbírky na bezdomovce, z nichž by se poskytovaly služby, které známe z Armády Spásy, vařila by se polévka, pořizovalo by se teplé oblečení na zimu. Vím, že to sám nedokážu, ale co když si tohle přečte někdo, koho by to inspirovalo. Máme tu občanská sdružení Naděje, Světlo, Egerie, Kiwanis a mnoho dalších. Dělají co mohou, ale co my ostatní, víme o nich, pomáháme jim? A pomáháme bezdomovcům? Našim bezdomovcům? Nebo se jich jen bojíme a když je nevidíme, tropíme si z nich legraci?

V přípravách jsou Dny neziskových organizací, na začátku listopadu se s nimi můžete všichni seznámit.

4 komentáře:

Václav řekl(a)...

Zní to zajímavě.
Mrzí mě, jak jsou bezdomovci dnešní dobou odsuzováni a je jim dáván status nepřijatelných, nechtěných. Určitě na tom mají dost své vlastní viny, ale spousta z těch lidí nedostane další šanci. Ať už kvůli předsudkům, závislosti, nebo fyzické disfunkci. Takový osud si nezaslouží žádný člověk.
Jsou vyvrženi ze společnosti, celý život vychováváni, jak žít ve společnosti. Bez ní nepřežijí, v ní je nikdo nechce.
Je mi jich líto, ale jak bylo zmíněno, svých problémů máme dost na to, abychom se starali o lidi, kteří si toho dost možná ani nebudou cenit. Jedinec prd zvládne. Ve více lidech se pak probouzí naděje.
Jsem pro.

Anonymní řekl(a)...

Leccos založil, leccos zrušil...Jako socha si však maximálně polepšil. A to nejen vnějším vzhledem, tak i místem stání... A za třetí: Bezdomovcům je myslím úplně jedno, kdo jim dělá společnost, jestli Pepa druhý, Karel čtvrtý nebo Benedikt šestnáctý. MDT

Anonymní řekl(a)...

Sestřičky Dominikánky tuhle funkci dělaly, i když jen okrajově, pokud vím. Když se tam zazvonilo, byla k dispozici polévka, chleba, čaj apod.Dnes se chodí na faru. Ví se to vůbec? Otec Josef neohroženě každému kdo zazvoní otevře.Přinejmenším jednou jsem byla u toho, když se pro pána u dveří zalil obrovský turek a namazaly dva krajíce. To jsem viděla na vlastní oči jednou, děje se tak prý ale stále, během dne i několikrát. Osobně mám velký strach o pana faráře, ne vždy se oplácí dobro dobrem.Cecílie

J-Lo řekl(a)...

Děkuju za komentáře, Václave, spolu to ještě probereme;) Míšo, Josef II. rušil kláštery, ale přesto to byl velmi zbožný panovník, jeho osobní modlitební knihu bych doporučil každému devótnímu katolíkovi;) A nevím, jestli jsou všichni bezdomovci zároveň bezmozci, jak naznačuješ... Cecilko, to je pravda, pan farář je v tomto křesťan Františkova ražení (včera jsem si to na svátek zase připomněl), a o tom oplácení dobra svědčí v extrémní rovině dost varovně případ patera Kubíčka v Třebenicích...