Připravoval jsem si včera v noci řeč na dnešní svatební obřad a to vždycky slídím po výročích. Mickiewicze jsem si všiml hned, ale do svatebního projevu se Dziady, jediné jeho dílo, které mám doma, nehodí. Tak jsem nakonec řeč postavil na objevení Tutanchamonovy hrobky a na úvodních verších básně před 115 lety narozeného Coventry Patmora Anděl v domě. Přesto jsem si ale pak do vany vzal Dziady a protože jsem tu už jedno proroctví z nich dával k dobru, dva řádky ocituji i nyní:
...kříž nad Evropou celou rámě rozevírá,
z tří národů vyschlých jak ze tří břeven sbitý...
Tehdy polský básník samozřejmě myslel tři národy, které roztrahly jeho rodnou zemi: Rusko, Prusko a Rakousko. Dnes probíhá dělení Řecka. Nemá podobu územního porcování, ale makroekonomického znevolnění. Které národy jsou dnes ty vyschlé, dobré tak na sbíjení křížů pro ty ostatní, to nechám na každém. Nejsme to ale náhodou i my a Poláci?
Žádné komentáře:
Okomentovat