Mamince

Letos je maminkou už i moje žena a jsem na ni proto hrdý. Julinku měla ještě dřív než moje maminka mě, a když bylo mému tátovi tolik, co mně dneska, měl dvanáctiletého syna a dvě devítileté dcery. Den matek mám rád, den otců letos oslavím poprvé, tyto svátky mi přijdou opravdu přirozené, slavící něco, co si oslavu zaslouží. A jsem rád, že své mamince mohu popřát vícekrát za rok, protože by si to zasloužila třistapětašedesátkrát. 

Letos jako předloni, posílám ti básničku. Vzpomínáš, jak jsem si jednou asi v jedenáct v noci zívaje vzpomněl, že máme na druhý den za úkol napsat slohovku na dané téma v libovolném stylistickém útvaru?

Moje první báseň vznikla
čistě z vnější příčiny
co odpověď neobvyklá
na úlohu z češtiny.

Dostalo se mi jen chvály
od přátel i kantora,
až na jeden detail malý,
že jsem zapřel autora.

Po letech se tedy kaji,
doznávám se vzpomínkou,
že jsem celý život tajil
spolupráci s maminkou.