Geniální Mozart

Připsal jsem zde Amadeovi jednu báseň a za tu opovážlivost se jeho kostem dodatečně omlouvám. Když mi teď poštou přišla kniha W.A.Mozart v dopisech, zjistil jsem, že jeho sloh je stejně geniální jako jeho hudba, a za ten svůj jsem se zastyděl. Poté, co jsem pochopil Holanův obdiv k Máchově Cestě do Itálie, podlehl jsem stejně zkratkovité próze Mozartově. Čtrnáctiletý syn uzavírá jeden dopis matce z Říma:

Měl jsem tu čest políbit sv. Petru v S. Pietro nohu, a protože jsem na neštěstí příliš maličký, museli mne, totiž starého známého spratka
___________________________________Wolfganga Mozarta

k němu vysadit.

A o rok později z Milána:

Abyste nemyslili, že jsem nemocen, připisuji Vám tyto dva řádky. Viděl jsem, jak zde na náměstí věší 4 chlapy. Věší zde stejně jako v Lyonu.

No, a taky se dozvíte, v čem spočívala jeho genialita:

Nad námi bydlí houslista, pod námi druhý, vedle nás učitel zpěvu, který dává hodiny, v posledním pokoji naproti nám bydlí hobojista. To se to vesele komponuje! Nápady se jen hrnou.

Když jsem byl poprvé v Itálii, cestou zpátky nám v autobusu půjčili walkmana a já jsem tehdy poprvé slyšel Korunovační mši. Zapomněl jsem při ní tenkrát na několikadenní zácpu, tak je to okouzlující hudba.

TVB