Včera večer jsem se napevno rozhodl, komu bych rád věnoval podzimní poetický večer. Po Holanovi a Seifertovi to bude Jiří Wolker. Už jsem tu o něm párkrát psal, většinou s pantem dolů. A teď mě zcela přesvědčily jeho mladistvé práce veršem.
Nedávno jsem se cestou do Sušice stavil v Prachaticích. To město mám spojené s jednou cikánkou, která mi tam před lety věštila z ruky. Nepamatuju si, co mi říkala, a možná je to dobře. V týhle uličce to tenkrát bylo.U hadačky
„Ta krátká vráska krátký Život značí,
A vaši ruku, pane, krátká brázdí.
Vám krátký život usoudili bozi.
Zemřete brzy!“
mljt
