28. října 2007

Krize úžasu

Blob turris aedificatur, ex qua linguaru confusio suboritur

Úžas je člověku vlastní a odlišuje rod Homo od ostatních živočichů, kteří znají strach i radost, ovšem to, co označujeme slovem úžas, je jim cizí. Jako děti žasneme každou chvíli a žasli bychom dál, kdyby nám spousta věcí nebyla zavčasu náležitě vysvětlena. Některé věci jsou nám vysvětleny dříve, než jsme schopni nad nimi žasnout. A tak se najde spousta lidí, kteří nikdy nežasli nad tím, že vychází slunce, že se po dešti udělá duha a že jsou v noci na obloze hvězdy. Když nežasnou ani nad přírodou, natož aby podobnými pocity provázeli samotného člověka a jeho výtvory.

A přece lidé často žasnou a často je od nich slyšet, že to a to bylo úžasné. Je to zvláštní, ale mnoho lidí žasne nad velikostí a extenzitou lidských výtvorů, ne nad detailem, který je třeba sebekrásněji ztvárněn. Z takových lidských výtvorů se pak stávají symboly. Řekové měli svých sedm divů světa, které zahrnovaly samé kolosy (nejen toho z Rhodu). Z moderních staveb se třeba symbolem Paříže stala Eiffelova věž a symbolem Bruselu Atomium, obě spojené s krátkodobými výstavami toho, čeho lidstvo v nějakém období a na nějakém území dosáhlo. Z krátkodobých výstav se tedy zachovaly dlouhodobé symboly, jako se z hrobů faraónů stal symbol pro Egypt. Nezávidím to ani Paříži ani Bruselu, jejichž Notre Dame a katedrála sv. Michala upadají v zapomnění a návštěvníci z nich bývají dokonce zklamaní, protože čekali trochu větší „dávku úžasu“. Ovšem dokážu to pochopit. Sám jsem se byl podívat na Codexu gigas, ačkoli mě už má skrovná knihovnička přesvědčila, že velikost knížek se neměří jejich velikostí…

Potřeba úžasu si žádá své. To vědí zejména sportovci, kteří za tím účelem neváhají celoživotně trénovat, a vědí to i umělci, kteří se snaží zaujmout vždy něčím novým, co tu ještě nebylo (a nutně sem a tam přicházejí s krizovým pocitem, že už tady snad všechno bylo). Někteří sportovci si huntují tělo chemickými přípravky, aby dosáhli výkonů, které téměř odporují zákonům přírody, někteří umělci zase podléhají pocitu mesiášského inovátorství. A tak člověk uběhne sto metrů pod devět vteřin a vzepře téměř půl tuny váhy nad hlavou. Ale je to opravdu ještě sport? Máme tu umění akce, fontány z pisoárů, výstavky z kůže stažených mrtvých těl ve sportovních pozicích a různé výstřelky postmoderny. Ale je to opravdu ještě umění? Z pohledu atletů a umělců samozřejmě, jejich úžas se totiž posunul někam, kam čert nemůže a normální člověk (snoby a senzacežrouty v to nepočítaje) většinou už ani nechce.


A do toho přichází Národní knihovna v podobě blobu, tedy amébně tvarované čepice, jakési novodobé babylonské věže, která je plně v normách současného organizovaného (a organického) hnutí architektury. Výtvory tohoto hnutí se často na některé projekty (jako je třeba projekt Eden) přímo hodí, nechají se inspirovat záměrem budov a okolím, které, často jinak nevábné, zušlechťují. Ovšem naše věž zmatení vešla do prostředí celkem vábného, jímž je město Praha, a jako její babylonská předchůdkyně rozdělila národ. Před deseti lety se to povedlo Tančícímu domu, ovšem ten zapadá do nábřežní panoramy a já se přiznám, že jsem si ho během pár návštěv Prahy po jeho dostavbě ani nevšiml. A taky se přiznám, že jsem odpůrcem stavby národní knihovny v blobarchitektonickém stylu na letenské pláni, ačkoli proti té budově jako takové a jejímu stylu nic nemám. Znám pár lidí, kterým se tam líbí, buď z touhy po úžasu (nutno poznamenat, že z věčné touhy, vlastní každému člověku) anebo ze snobské touhy být někým, kdo vidí dopředu. Obě touhy chápu, tu první dokonce sdílím, ale snažím se ji ukájet třeba na detailech secesních domů, kterých je Praha plná, a kterých si oni užaslí obdivovatelé většinou ani nevšimnou. Jsem nicméně smířen s tím, že lidstvo jako takové potřebuje i pyramidy, rhodské kolosy, mauzolea, Eiffelovky, Atomia, nebeškraby a jistě i své zelené medúzy napadené fialovými neštovicemi nejlépe na turisticky atraktivních místech, aby mělo nad čím žasnout už z dálky. Protože lidstva je fůra a ne všichni mají čas a chuť si prohlížet malé (zdánlivě obyčejné) věci.

16 komentářů:

Brďa řekl(a)...

Úžas je úžasná věc. Žasnu každý den – stačí si pustit večerní zprávy a člověk žasne ještě druhý den ráno. Žasnu nad tím, jak si někteří lidé ještě dnes vykládají demokracii, jak se zcela nekompetentní osoby vyjadřují k věcem, které jim nepřísluší, přičemž míra pravomoci nespočívá v odbornosti, nýbrž jen v tom, kdo křičí hlasitěji. Žasnu nad tím, jak každý, ať už je to poslední přicmrndávač nebo pan prezident, rozumí architektuře, radaru a energetické koncepci státu. Žasnu nad tím, jak si nikdo neuvědomuje, že s blobem jsme si už teď uřízli mezinárodní ostudu, ať už to celé dopadne jakkoli. Myslím Honzíku, žes tentokrát netrefil hřebíček na hlavičku, a hluboce doufám, že názor, který zde čtenáři v košatém a dobře stavěném textu podsouváš, je opravdu tvůj.

J-Lo řekl(a)...

Názor je můj... a nevím o jaké ostudě mluvíš, myslím, že blob je všem mimo naši republiku srdečně ukradenej, doufám, že opačný názor je tvůj, žes ho jen někde neopsal, i když vlastně nedoufám, protože tohle si snad ani nemůžeš myslet ty... nevím, proč by někdo měl architektuře "rozumět" - respektive nechápu, proč se ozýváš, když nemáš vystudovanou VŠUP nebo aspoň ČVUT... má mi tedy být tvůj názor ukradenej jako tobě je můj a třeba prezidentův? To je blbost, co?

J-Lo řekl(a)...

Btw. jsem rád, že nemám televizi, a tedy o blobu píšu aniž bych se nechal jakoukoli stranou nějak ovlivňovat:) Dokonce jsem do předpředvčerejška nevěděl, že vzbuzuje takový zájem, to jsem si totiž po dlouhé době koupil noviny;)

Brďa řekl(a)...

V žádném případě se nesnažím někomu upírat právo na jeho vlastní názor a pro jistotu podotýkám, že v komentáři, který jsem si dovolil k tvému článku připojit, svůj názor na blob nevyjadřuji. Sice na to nějaký názor mám, ale vzhledem k tomu, že jsem nevystudoval VŠUP nebo aspoň ČVUT, se necítím kompetentní abych ho nějakým způsobem prezentoval. Co mě však uvádí v úžas je hysterická debata kolem tohoto projektu, kdy odborníci jsou odstaveni na druhou kolej a každý, kdo má do prdele díru, se cítí oprávněn rozhodovat o tom, jak to vlastně bude. Uřízneme tomu ten vršek s okem a odstěhujeme to na okraj Prahy, aby se koza nažrala a pan Kaplický zůstal celý. A můžeme tam dát třeba sochu sv. Jiří s kalašnikovem. Ta určitě nebude tak velká a nebude nikomu vadit. A nebo to taky můžeme nechat na těch, kteří tomu trošku rozumí.

J-Lo řekl(a)...

Jen se znovu ptám, jak poznáš, že někdo "rozumí" architektuře... podel toho, že pozná, že blob nespadne? To poznám i já... Anebo podle toho, že má lepší vkus než ostatní? To bych si dovolil oponovat... Myslím, že hřebíček taky není trefenej tím, že by architektura byla ve stejnym pytli s energetickou koncepcí státu... I když jde mnohdy taky o estetiku, viz větrné mlýny... Co si třeba myslíš o geotermální energii? O té elektrárně v Litoměřicích? A má to budoucnost? A jak mají rozhodnout odborníci, když si každej z nich myslí něco jiného? Tuším, že k blobu se vyjadřují také architekti kladně či záporně, takže kteří odborníci jsou ti praví?

Vančís řekl(a)...

Jeníku, Jeníku, ty tvoje bulíky, už je máme zase na nose...nebo ti fakt máme věřit, že by soběpisec s širokým a všeobjímajícím rozhledem nesledoval pravidelně média a internet? ;-)
Na téma "blob" s tebou nechci polemizovat, protože se určitě shodneme na tom, že přesvědčovat přesvědčeného nemá cenu. Chtěl bych tě jen poprosit, že až svoje kategorie "touha po úžasu", "snob toužící být vizionářem" a "drzej Brďa" rozšíříš i o kategorii "hlupák, který věří svým očím a uším", tak si do ní můžeš započítat hned dva další pomatené zastánce toho nepokorného, svévolného, až arogantního artefaktu na Letné, respektive na Špejcharu :-)
Na výstavě "Oko nad Prahou" jsme totiž letos v květnu strávili s J. neuvěřitelných 6 hodin (kolik ty?) a věř mi, že jsme tam opravdu nevycházeli z úžasu. Jeli jsme tam pěkně předmasírovaní fotkama a názorama na Kaplického blob a říkali jsme si, jestli se náš momentálně nejlepší architekt (a to on prostě je, ať si pan prezident říká co chce) i všichni porotci náhodou nezbláznili, když něco takovýho dopustili. Těch návrhů tam bylo 355 a protože za ty 4 roky na stavárně a 3 roky života se studentkou FA o architektuře už jakž-takž něco vim, tak mi můžeš věřit, že nejvíc jsme nakonec oba žasli nad tím, že se Kaplický ani porota nezbláznili - jeho návrh byl asi fakt nejlepší a soutěžní porota ho kupodivu i vybrala! Jak překvapivé zjištění v našich končinách, viď? ;-)
O tom, že architektonická soutěž je vypisovaná na konkrétní pozemek a když se výsledek soutěže někomu nelíbí, tak pak stavbou nejde "šoupat" kam se komu zamane, o tom se snad nemusim rozepisovat. Ale když ti tak vadí to umístění, měl bych pro tebe jeden námět k zamyšlení - média prezentujou modely a vizualizace knihovny z nadhledu nebo z ptačí perspektivy a nikdo se zatím nepozastavil nad tím, že, že takhle tu knihovnu asi nikdo nikdy neuvidí...leda že by to někdo z nás dotáhl tak vysoko, že bude lítat na gulášek do Sněmovny vrtulníkem :-) Normální smrtelník z knihovny uvidí vždycky jen kousek, tak jako třeba z kontroverzní "Okurky" uprostřed Londýna - od těch hnusných mrakodrapů na Pankráci, z města od řeky, z Hradu nebo z Petřína jen to vrchní očko a z Letné zlatobílou (jako šampus, nikoli zelenou) "skleněnou" věž (no, věž...naše radnice je vysoká tušim 54 metrů, knihovna bude mít jen 40), ve které se budou jemně zrcadlit nejen okolní stromy a domy, ale i jistě překrásnej národní fotbalovej stadion, kterej si tam pan primátor příští rok prosadí panorama-nepanorama.
Týjo, to jsem se ale rozepsal... ;-)

Brďa řekl(a)...

Lehká otázka, těžká odpověď. Ale to, že blob byl vybrán z mnoha jiných projektů odbornou porotou, asi nějakou váhu má. Nicméně mi nevymluvíš, že stanoviska odborníků, ať už jsou kladná nebo záporná, jsou mnohem umírněnější a konstruktivnější než výroky některých našich čelních představitelů.
O projektu využití geotermální energie v Litoměřicích toho moc nevím, ale jestli z toho chtějí opravdu vyrábět elektrickou energii, jak jsem někde četl, tak asi narazí na druhou větu termodynamickou.

Martin řekl(a)...

Poslyšte, a že ty secesní detaily, nad kterými tak žasnete, vyvolaly ve své době stejné, ne-li větší bouře nevole, o tom jste taky nikdy neslyšel?

J-Lo řekl(a)...

Je to zvláštní, já asi odbornejm komisím tolik nevěřím, protože odborná komise památkářů by jistě nikdy tuto stavbu nepovolila (a je to odborná komise nebo ne?). Odborná komise architektů je v mém článku označena jako skupina s posunutým úžasem (jelikož, Vančísu, oni tráví nad podobnými projekty, které ty jsi viděl na výstavě, celý život). Politici tráví svůj život na schůzích a tak jsou zvyklí poslouchat a časem se i naučí hlásit nesmyslná hesla, jen když jsou hodně nahlas a hodně rázná, o tom se s tebou, Brďouši taky nikdo nepře. A že politici jsou nakonec rozhodující při prosazování jakýchkoli projektů, je bohužel demokracie, ač si ji někteří marně přejí složenou z nevolených odborníků a ne z politiků (už od starověku to vedlo k totalitám). Takových ostud, kdy se pršipláště politiků otáčí, kam zrovna vane vítr. Já trávím svůj život taky nějak, třeba na nějakých jiných výstavách, které mi vytvářejí můj vkus a nemůžu za to, že se mi některé věci nelíbí. A opravdu nelžu, že jsem nečetl žádný článek od politika o blobu (jen rozhovor s Kaplickým, Ježkem a článek od Knížáka). Doufám, že jste se všimli, že v článku nebrojím za zbourání Eiffelovky a Atomia - jen z nich odvozuji nějaký fenomén, který jsem nazval "krize úžasu". Z toho ale taky vyplývá, že unesu stavbu blobu, i když se mi nelíbí, tedy podobně jako Vančís, který se s ní smířil pomocí výstavy a uvědomění, že vlastně nebude pořádně vidět, i když by možná ještě nějakých těch 40 metrů pod zem mohla být zapuštěna (pak už by to i zeshora vypadalo snesitelně:) - pochopil jsem dobře, že jste s J. nejdříve žasli nad tím, že ta stavba je ošklivá a bude Prahu hyzdit, a pak jste si to rozmysleli ukamenováni ošklivostí ostatních 354 návrhů - nebo nešlo o ošklivost, ale o účelnost a stavební postupy?... je fakt, že člověk si prostě zvykne, i já jsem si už zvykl a mám díky všem těm diskuzím, co posledních asi pět dní vedu, pocit, že už tam ta stavba stojí a jako mi už elektrárny dávno nepřijdou ošklivé, ale našel jsem v nich zalíbení, nevylučuju, že to tak nakonec dopadne i s blobem:)

J-Lo řekl(a)...

To Martin: neslyšel:) detaily většinou tolik vášní nevyvolávají... jako jsem nikde nezaznamenal vášnivé debaty o tom, zda se někomu lící či nelíbí židle navržená panem Kaplickým (btw. jeho nábytek se mi moc líbí;)

lucie barborka řekl(a)...

Taky nejsem žádný odborník, jak víš, ale chápu, že i architektura prochází vývojem, všechno se vyvíjí, mění, nic nezůstává stejné, všechno se děje, protože běží čas. Dějiny. Logicky pak vyvstává otázka, jak budou vypadat města, stavby, lidská sídliště v budoucnosti. Stavět dál paneláky? Satelitní městečka? Pořád nějaké kostky s oknama? Trochu mě to vždycky mrzelo, že se toho nedožiju, neuvidím, jak bude vypadat svět za 100 - 300 - 500 let. Kaplický mi to ale naznačil! Je to průkopník! Jako všichni ti DNES slavní (dávno mrtví) architekti, proti kterým všichni v jejich době remcali, později žasli - když ne oni, tak jejich potomci - my. Jasně že secese je krásná, románské kostely se mi třeba taky líbí, i vesnickou lidovou architekturu můžu. Ale to stojí, už to nikdo ZNOVU stavět nebude, to nejde, je tu jiná doba. Místo na Letné se mi pro blob líbí, s ničím se to v okolí netříská. Četl jsi ten rozhovor s Davidem Vávrou?

Martin řekl(a)...

To j-lo:
Vy jste skutečně nikdy neslyšel o Mrštíkově manifestu „Bestia triumphans“ ohledně asanace Starého města a výstavby secesních domů na místě Josefova?
A dalších aktivitách lidí na obou stranách názorové barikády?
Cituji dění kolem dalšího manifestu:
Skutečným výbuchem sopky v asanační Praze byl manifest "Českému lidu!", zvaný též Velikonoční manifest, uveřejněný 5.dubna 1896 v Národních listech. Text stylizovaný nabroušeným perem Viléma Mrštíka není tak opatrně formulovaný jako v té době již rok starý text pamětního spisu Spolku architektů a inženýrů a Umělecké besedy. Naopak manifest záměrně ťal do živého: "osud ranil slepotou a nevědomostí několik málo lidí a dopustil, aby jistým, ale nenápadným krokem Praha olupována byla o nejdražší svůj skvost, svůj historický malebný ráz a zastavena byla tupými činžáky vkusu tak odporného, že až stydno se k tomu veřejně přiznati, nejen před tváří ciziny, ale i před sebou samými." Ohlas manifestu podepsaného desítkami významných osob - spisovatelů, malířů, architektů, poslanců zemských i říšských - a dalších osob zejména z řad inteligence byl kolosální. Denně zveřejňovaly noviny mnoho dalších podpůrných hlasů. Útoky směřující do řad členů městských orgánů, odpovědných za "vandalství páchané na stověžaté Praze", vyvolaly nepochybně také odpovídající reakci.


„Mrštík burcuje studentstvo, manifestace v Karolinu a na Žofíně, Zemský výbor za zachování domů severní strany Staroměstského náměstí 
1898-1899“

A tak dále a tak dále. A to nemluvím o problémech se stavbou Obecního domu. To jsou ty vaše secesní detaily. Člověče, kam jste chodil do školy? Vždyť z toho se maturuje!
Tak si schválně zkuste představit, jak se asi další generace budou dívat na blob.

Martin řekl(a)...

A to má blob ještě jednu výhodu - nemusí se kvůli němu nic bourat. Pokud bude stát tam, kam byl navržen, zabere především místo, kde je v současnosti tramvajová smyčka a parkoviště autobusů. Jeho přesah do území dnešního parku je celkem malý.

Vančís řekl(a)...

Nene, to jsi špatně pochopil - já nemluvil o žádným svým smíření s knihovnou, natož pak abych tvrdil, že je ošklivá a byl spokojenej s tím, že nebude vidět...to, že ve skutečnosti knihovna "nebude vidět" (respektive bude vidět úplně jinak než v novinách), jsem ti psal jako námět k zamyšlení - né všechno totiž nakonec vypadá tak, jak by se na první pohled mohlo zdát!
Z novin a z těch fotek v nich jsem měl tehdy na jaře jen trochu rozporuplný pocity a protože mám rád jasno, vyrazil jsem na tu výstavu. Jel jsem tam zhruba s tím samým, co se teď honí v hlavě tobě (stavba je to určitě zajímavá a pokroková, ale na Letný bude asi jako pěst na oko) a už poněkolikátý jsem si potvrdil, že někým předem předžvejkaný názory jsou člověku k ničemu, protože nic nevyváží osobní zkušenost.
Prostě a jasně - když stojíš u modelu Letný v měřítku, tak najednou pochopíš a na vlastní oči i vidíš, že všechny ty pindy o nevhodnosti umístění na Letné, o narušení panoramatu Prahy, o arogantní monumentálnosti nebo předimenzovanosti stavby, to všechno jsou jen trapný žvásty těch, který se nejspíš moc nesnažili zjistit si relevantní informace a šmahem podle pár obrázků odsuzujou něco, o čem nemaj jinak ani šajna.
A přesně tohle mně (a taky Brďu) štve - k architektuře se teď u nás vyjadřujou lidi, který se do toho v týhle fázi už prostě nemaj co montovat. Že někdo z úředníků odfláknul přípravu tý soutěže, to mně u nás vůbec nepřekvapuje, že byli s výsledkem všichni až do určitýho okamžiku (oba víme do kterýho ;-) víceméně spokojený a odvážnost projektu si dokonce pochvalovali, to mně naopak trochu překvapovalo, ale to usilovný hledání formálních nedostatků a zástupných problémů kvůli tomu, že se teď výsledek někomu nelíbí, z toho se mi zvedá žaludek :-(
Spousta lidí si neuvědomuje, že architektura je umění, a tak jako Knížákovi nikdo nenařizuje, jaký rozměry maj mít, na kterých zdech maj viset a co má být namalovaný na obrazech v Národní galerii, tak nemá nikdo právo kecat do práce architektovi - dostane prostor, rozpočet a jasný pravidla hry, zbytek je jeho umělecký dílo.
Knihovna je krásná a bude tam sedět stejně dobře, jako sedí Tančící dům na nábřeží nebo prdel na hrnci, věř mi :-)
PS: model

J-Lo řekl(a)...

Pěkně brojil Mrštík, ale ne proti detailům, ale proti bourání staré Prahy, jejíž části kvůli oné sanaci už dneska bohužel nestojí, a tak nemůžeme posoudit, zda by nebylo lepší mít secesní pouze domy na Vinohradech, Žižkově nebo třeba v Nuslích. Jestli se nemýlím, šlo tehdy o spor historismu a modernismu, kdežto dneska už nic podobného historismu nemáme. Ale uznávám, že jak se na blob budou dívat příští generace, není otázka pro nás. My se řídíme vlastním vkusem. Nebo ne?
Jsem i toho názoru, že architektura je umění, a protože nejsem proti blobismu jako uměleckému směru, dokonce mu fandím stejně jako třeba oné secesi a město je vlastně jedna taková architektonická galerie, ať si tam nová blobknihovna stojí, patří to k dějinám - to, že se mi ze všech blobstaveb líbí nejmíň (a ano, přiznávám, že dávám u umění hodně na první dojem), a to, že bych ji radši viděl někde na okraji, kde mohou vznikat další podobná díla, aniž by docházelo k dalším "sanacím", je čistě můj názor, který jistě mohu říct, i když nic vážného neovlivní. Můj článek doufám nepůsobil jako pamflet... dokonce jsem ani slovo nevyjádřil na adresu městké rady, jelikož její činy opravdu nesleduju, je mi to víceméně jedno, třeba jako výsledky fotbalu, kde jediný co vím jistě je, že jeden tým vyhraje. A počítám se mezi Slávisty (a to přesto, jak Slavie hraje:)

martin řekl(a)...

Jasně že Mrštík brojil proti bourání, ale přitom se zajímavě vyjádřil i o tom, co nám dneska připadá tak roztomilé. Secesní domy označil jako „tupé činžáky vkusu odporného“. proto si právě myslím, že dát na první dojem není v tomto případě zas až tak nejlepší. Možná je právě dobré přihlédnout k názoru odborníků, kteří mají znalosti, vědomosti a vědomí souvislostí, které mě chybí. A uvažovat v případě knihovny o okraji města je zjevně absurdní. Funkční knihovna musí stát v centru, aby do ní měli lidé blízko. Letná, která je blízko metra, tramvaje i autobusů a kam se dá dojít například z filosofické fakulty a právnické fakulty volnou chůzí za deset minut je v tomto případě dosti vhodná lokalita.