Dnešek byl víceméně divadelní, od té doby, co jsem přijel ze Žatce, už přes pět hodin mám kolem sebe nebo před sebou divadlo… Zkouška na Grendwal trvala tři a půl hodiny, takže jsem na konci hrál už trochu jinou hru, neboť mi lidově řečeno hrabalo.
Po příchodu domů jsem si pustil dokument o divadle Continuo a připomněl jsem si těch pár zajímavých dní strávených ve společnosti Prasetauna a Zdeňka Březiny. Vím, že bych na Švestkovém dvoře žít nedokázal, ale vlastně o nějakém takovém ovocném dvoře celý život sním. Život se pak stává tím, co tak krásně vystihl ve své knížce Putování za švestkovou vůní Ludvík Aškenazy.
Dalším divadelním připomenutím byl dokument, jenž šel hned poté, o přípravě hry Měšťák šlechticem, která mi před časem způsobila v divadelním srdíčku matějskou pouť. Ta práce s každým pohybem ruky, který něco znamenal, to je neuvěřitelná škola pro nás amatéry, kteří po tom jevišti většinou chodíme jak slepice po dvoře, na kterej přelítly ze sousední zahrady.
Snad tedy jen pár fotek z naší zkoušky, na níž tentokrát nechyběl Michal, naše vycházející hvězda z psychiatrické ordinace…
Žádné komentáře:
Okomentovat