Dnes se v jednom po devadesáti letech otevřeném dopise dočtete, jak dopadlo setkání vojáka z fronty a děvečky ze Šumavy, kteří se nikdy předtím neviděli a znali se jen z fotografie a z dopisů. List je datovaný 19. červencem 1917 a Vláďa ho psal v jedné budějovické kavárně na cestě zpátky na haličskou frontu (podobně jako onehdy jakýsi Švejk) a ten samý den byl napsán a pravděpodobně i z Veselí nad Lužnicí poslán další dopis, který přinesu až později odpoledne.
Pohlednice, kterou jsem si dnes dovolil dopis doprovodit, byla taky pro Mařku, ale tentokrát od Karla z 18. února 1916 a pro zajímavost tu přináším text z rubu, aby bylo vidět, že ne každý byl psavec jako náš Vláďa:
Pohlednice, kterou jsem si dnes dovolil dopis doprovodit, byla taky pro Mařku, ale tentokrát od Karla z 18. února 1916 a pro zajímavost tu přináším text z rubu, aby bylo vidět, že ne každý byl psavec jako náš Vláďa:
Milá Mařko!
Dík za Tvůj krásný lísteček. Nezlob se, že Ti málo píši. Co nejdřív ti budu psát psaní. Ty dobře víš, jaký jsem dbalý o to psaní. Srdečně tě zdraví
Karel
Piš zas brzy.
Žádné komentáře:
Okomentovat