Probuzení u moře

Na Lido di Jesolo jsme si ustlali v dětském koutku, abychom byli v závětří a v případě deště mohli dát batohy pod prolejzačky a jít se klouzat. Nakonec v noci nepršelo a ráno se i skrze mráčky prodíralo sluníčko. Neprodralo se však úplně, a tak mi vyšlo to, po čem vždycky u moře toužim Přišla asi hodinová průtrž mračen, lidé se rozutekli do hotelů a celá 15km dlouhá pláž byla naše. Nafoukli jsme lehátko a šli se na tu hodinu nechat unášet vlnami. Nebyly sice tak velký jako ty, které jsme zažili s Brďou a spol. v Burgasu (tehdy jsem si v nich ale málem zlomil páteř), nicméně pár metrů člověka nesly a nosohrtan solí protáhly dostatečně. Lehátko jsme nechali ve sprchách dětem, abychom se s ním nemuseli tahat dál a šli jsme stopovat s cedulí VENEZIA za nějakej ten kruháč.