9. svatováclavské vinobraní je za námi, sv. Václav si pro nás připravil pěkný den (podle pranostiky to znamená, že přijde pohodlný podzimek). Letos byla organizace v rukou KZK, a tak jsem hezké počasí přivolával celý minulý týden, a i když mě okolí ujišťovalo předpověďmi, do sobotního rána jsem jim nevěřil.
Až když jsem ještě za tmy vyrazil směrem ke klášteru a na jasné obloze mě zdravil uzoulinký srpeček měsíce, bylo mi jasné, že až se zvedne ranní opar, čeká nás to mnohými zlými meteorologickými jazyky upírané babí léto. Teď ještě aby přišli lidi, špatně se odhaduje, jak zapůsobí reklama, ale běželo to i celý týden na radiožurnálu, proběhlo to všemi regionálními deníky a plakáty visely v Kadani, Chomutově a Klášterci. Lístků bylo přes pět tisíc, do tomboly čtyři. Stánkařů nebylo tolik co loni, a to i proto, že provozujeme Konírnu a spoustu věcí si dokážeme obhospodařit sami (i když musím uznat, že klobása za 23,-Kč byla předkřesťansky levná a příští rok novopohansky zdražíme – a zvláštní jev je, že ačkoli viděli na jiných stáncích klobásu za 45,- a u jednoho dokonce za 60,-Kč, což náležitě komentovali, nechávali si zákazníci ve velké většině vysázet drobný do koruny na těch třiadvacet zpátky, spropitné v Čechách byl tradičně problém, ani já se 10% často neblížím, ale poslední dobou se to učím).
Ráno jsem vyfasoval vysílačku, tak jsem si mohl připadat jako velký organizátor a nechal jsem si jí za klopou i při slavnostním zahájení, kdy jsem promluvil k těm pár otužilcům, co přišli už na desátou. Pak jsem se tak poflakoval po areálu a vysílačku jsem nakonec použil, jen abych nahlásil, že se u třetí pokladny vykadil kůň doprostřed přístupový cesty. Při Otevírání hory mě fascinovala jedna paní novinářka tím, že ji to zklamalo, že četla u Thomase Manna v Doktoru Faustovi popis krásných rituálů a u nás jen nějaký úředník vypravuje do mikrofonu, co ten obřad otvírání hory obnáší. Řekl bych, že si to spletla se zarážením hory, kterou snad někdy oživíme divadelním provedením, ale s dnem vinobarní nemá nic společného. Nicméně zítra jdu do knihovny, jestli toho Fausta mají. Jsem upřímně zvědav, co se tam dočtu.
Pak už jsem se pomalu běžel převléct do kostýmu středověkého vypravěče a co hodinu jsme s klukama z Navenku sehráli Nerudovu Romanci o Karlu IV. Když jsem se nedávno sešel na obědě s Jirkou Liškou a přihlásil se do šachovýho klubu, vzpomínali jsme na tátu a on mi vyprávěl, jak vždycky s Jirkou Horáčkem táta po čtvrtym pivu začal „buškovat“. Tak včera jsem převzal štafetu a zabuškoval jsem si já. Při posledním představení nás to začalo bavit, pan Skotek, tedy vlastně pan Bušek se vpil do role snad ještě víc než sám král Karel. Fotit jsem nestihl, tak mám jen tu svrchní fotku z rána, kdy zahrady okupovali jen stánkaři, a tuhle pozdně odpolední, když už se areál pomalu vylidnil. Více fotek přinese určitě Fanda Červený a taky Kadaňské noviny.
Závěrem bych chtěl poděkovat Honzovi Milotovi, kterej to měl celý víceméně na hřbetě, že to bravurně zvládnul, samozřejmě za pomoci všech zaměstnanců KZK nikoho nevyjímaje, a našich pomocníků brigádníků. Byla to dobrý týmová práce. Statistiku si nechám na zítřek, kdy budu vědět víc.
Až když jsem ještě za tmy vyrazil směrem ke klášteru a na jasné obloze mě zdravil uzoulinký srpeček měsíce, bylo mi jasné, že až se zvedne ranní opar, čeká nás to mnohými zlými meteorologickými jazyky upírané babí léto. Teď ještě aby přišli lidi, špatně se odhaduje, jak zapůsobí reklama, ale běželo to i celý týden na radiožurnálu, proběhlo to všemi regionálními deníky a plakáty visely v Kadani, Chomutově a Klášterci. Lístků bylo přes pět tisíc, do tomboly čtyři. Stánkařů nebylo tolik co loni, a to i proto, že provozujeme Konírnu a spoustu věcí si dokážeme obhospodařit sami (i když musím uznat, že klobása za 23,-Kč byla předkřesťansky levná a příští rok novopohansky zdražíme – a zvláštní jev je, že ačkoli viděli na jiných stáncích klobásu za 45,- a u jednoho dokonce za 60,-Kč, což náležitě komentovali, nechávali si zákazníci ve velké většině vysázet drobný do koruny na těch třiadvacet zpátky, spropitné v Čechách byl tradičně problém, ani já se 10% často neblížím, ale poslední dobou se to učím).
Ráno jsem vyfasoval vysílačku, tak jsem si mohl připadat jako velký organizátor a nechal jsem si jí za klopou i při slavnostním zahájení, kdy jsem promluvil k těm pár otužilcům, co přišli už na desátou. Pak jsem se tak poflakoval po areálu a vysílačku jsem nakonec použil, jen abych nahlásil, že se u třetí pokladny vykadil kůň doprostřed přístupový cesty. Při Otevírání hory mě fascinovala jedna paní novinářka tím, že ji to zklamalo, že četla u Thomase Manna v Doktoru Faustovi popis krásných rituálů a u nás jen nějaký úředník vypravuje do mikrofonu, co ten obřad otvírání hory obnáší. Řekl bych, že si to spletla se zarážením hory, kterou snad někdy oživíme divadelním provedením, ale s dnem vinobarní nemá nic společného. Nicméně zítra jdu do knihovny, jestli toho Fausta mají. Jsem upřímně zvědav, co se tam dočtu.
Pak už jsem se pomalu běžel převléct do kostýmu středověkého vypravěče a co hodinu jsme s klukama z Navenku sehráli Nerudovu Romanci o Karlu IV. Když jsem se nedávno sešel na obědě s Jirkou Liškou a přihlásil se do šachovýho klubu, vzpomínali jsme na tátu a on mi vyprávěl, jak vždycky s Jirkou Horáčkem táta po čtvrtym pivu začal „buškovat“. Tak včera jsem převzal štafetu a zabuškoval jsem si já. Při posledním představení nás to začalo bavit, pan Skotek, tedy vlastně pan Bušek se vpil do role snad ještě víc než sám král Karel. Fotit jsem nestihl, tak mám jen tu svrchní fotku z rána, kdy zahrady okupovali jen stánkaři, a tuhle pozdně odpolední, když už se areál pomalu vylidnil. Více fotek přinese určitě Fanda Červený a taky Kadaňské noviny.
Závěrem bych chtěl poděkovat Honzovi Milotovi, kterej to měl celý víceméně na hřbetě, že to bravurně zvládnul, samozřejmě za pomoci všech zaměstnanců KZK nikoho nevyjímaje, a našich pomocníků brigádníků. Byla to dobrý týmová práce. Statistiku si nechám na zítřek, kdy budu vědět víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat