"Šachové hodiny" jsou hodiny se dvěma ciferníky (displeji), spojenými vzájemně tak, že současně oboje nemohou být v chodu. "Pádem praporku" rozumíme spotřebování času stanoveného pro hráče.
Tato pravidla platila už za táty, který právě takové hodiny dával často do zastavárny, aby měl na pivo (a po výplatě si pro ně jezdil taxíkem). Na jeho ciferníku už spadl praporek jednou pro vždy. Ale tím, že mě šachy naučil, vzal jsem to jho, které netlačí, na sebe a přihlásil se počínaje touto sezónou do Šachového klubu Střelnice Kadaň, kde tedy v seznamu členů zase hned po Liškovi figuruje naše příjmení.
Ve čtvrtek jsem si zahrál mou křestní partii. Měl jsem neuvěřitelný štěstí, že jsem ji vyhrál, protože to bylo malou chybou v propočtu soupeře. Mířil mi na pěšce před králem postupně oběma věžemi a dámou a ještě ho napadal svým pěšcem. Já jsem si toho pindíka kryl z rohu jezdcem a pak už jen věží a dámou (ale samozřejmě v posledku i králem). Kdyby bílý bral pěšcem, byl jsem tak, kam lékaři vkládají rektoskopy. Ovšem on se nechal zlákat vidinou blízkého vykostění. Ztratil kvalitu a vzdal. Intronizace na tatínkovu sesli se tedy zdařila. Jenže pak je tu ještě to přísloví o prvním vyhrání.
Ale co mě překvapilo nejvíc, jsou nová pravidla hry s hodinami. Hraje se na 90min. pro každého hráče s tím, že za každý tah prvním počínaje se 30 vteřin přičte, takže má hráč motivaci hrát rychleji. Musí to ale být hodiny digitální, a ty jsou mi ze srdce odporné. Naštěstí jsem takhle dlouho snad nikdy nehrál (nebo jo, Brďo?), tak se na ně prostě nebudu koukat a budu je jen naslepo mačkat.
Tato pravidla platila už za táty, který právě takové hodiny dával často do zastavárny, aby měl na pivo (a po výplatě si pro ně jezdil taxíkem). Na jeho ciferníku už spadl praporek jednou pro vždy. Ale tím, že mě šachy naučil, vzal jsem to jho, které netlačí, na sebe a přihlásil se počínaje touto sezónou do Šachového klubu Střelnice Kadaň, kde tedy v seznamu členů zase hned po Liškovi figuruje naše příjmení.
Ve čtvrtek jsem si zahrál mou křestní partii. Měl jsem neuvěřitelný štěstí, že jsem ji vyhrál, protože to bylo malou chybou v propočtu soupeře. Mířil mi na pěšce před králem postupně oběma věžemi a dámou a ještě ho napadal svým pěšcem. Já jsem si toho pindíka kryl z rohu jezdcem a pak už jen věží a dámou (ale samozřejmě v posledku i králem). Kdyby bílý bral pěšcem, byl jsem tak, kam lékaři vkládají rektoskopy. Ovšem on se nechal zlákat vidinou blízkého vykostění. Ztratil kvalitu a vzdal. Intronizace na tatínkovu sesli se tedy zdařila. Jenže pak je tu ještě to přísloví o prvním vyhrání.
Ale co mě překvapilo nejvíc, jsou nová pravidla hry s hodinami. Hraje se na 90min. pro každého hráče s tím, že za každý tah prvním počínaje se 30 vteřin přičte, takže má hráč motivaci hrát rychleji. Musí to ale být hodiny digitální, a ty jsou mi ze srdce odporné. Naštěstí jsem takhle dlouho snad nikdy nehrál (nebo jo, Brďo?), tak se na ně prostě nebudu koukat a budu je jen naslepo mačkat.
Žádné komentáře:
Okomentovat