6. listopadu 2008

Střelnice v. bývalý kulturák


Střelnice je údajně malá, nedostatečná a oproti bývalému kulturnímu domu horší. Nechci se zastávat domu, v němž mám kancelář, ale přeci jen si dovolím několik poznámek.

Paní Květa ve svém příspěvku do diskuze píše, že Střelnice kapacitně neodpovídá velikosti města. V Kadani žije něco pod 18 tisíc lidí. Proto spíše než velikosti města kapacita neodpovídá představám jednotlivců, kteří si myslí, že žijí ve městě minimálně okresním, ne-li krajském.

Velkokapacitní kulturní dům postavený v jedné z pětiletek nebyl stavěn ani jako kulturní ani jako tehdy oblíbený osvětový dům, ale jako tovární hala, která byla posléze využita jako kulturní shromáždiště pro nově budovanou sídlištní zástavbu. Že se dnes v bývalé tovární hale prodává „asijské smetí“ je asi důsledkem toho, že si je čeští smetíchtivci kupují.

Není divu, že se po architektonickém socrealistickém marasmu radní a zastupitelé Kadaně nechali v 90. letech zlákat myšlenkou udělat nový kulturák v prostorách krásné historické stavby z 19. století, která byla za podobným účelem budována. Opravování starých budov a jejich přestavování na domy sloužící kultuře se ale dělo už za socialismu, např. synagogy v Uherském Hradišti či Dobříši, hostinec ve Vítkovicích, pivovar v Bechyni či bývalé kino ve Šternberku. Otázkou na projektanta (více než na památkáře) je, zda se v Kadani vše udělalo tak, aby se adaptace pro nový účel povedla na jedničku. Sám bych jako bývalý kantor dal dvojku s odřenýma ušima a to zejména za prostor jeviště, které mohlo být širší, a vzhledem k tomu, že nebylo památkově chráněné, tak i divadelnější s lepším zázemím. Nijak zvlášť skvěle není řešen ani balkon. Parkovací místa jsou problém kvůli zástavbě, nicméně byly vybudovány parkovací plochy pod hradem.

Dům kultury v Stalinogorsku (ilustrační obrázek)

90. léta byla obdobím, kdy zájem o masovou kulturu upadal, asi zejména v souvislosti s domácími medii. Trend se změnil pouze u maturitních plesů. Třídy měly dříve maturitní plesy po dvou (to byl i můj případ) a využití plné kapacity sálu dvakrát třikrát do roka nebylo nejefektivnější. Některé dnešní třídní kolektivy mají velké nároky na kapacitu a je smutné, že i čistě kadaňské třídy mají maturitní plesy v Chomutově. Budiž jim to ale přáno, do okresních měst se přeci vždy logicky jezdilo za vyšším standardem (samozřejmě za vyšší cenu – v našem diskutovaném případě min. 4x). Zároveň ale věřím, že tento trend je za zenitem a větší roli než počet kamarádů mimo třídu bude zase hrát slavnostnost chvíle spojené s určitým kolektivem a rodinou.

Normální plesy, alespoň ty, kterých jsem se měl možnost zúčastnit, si na kapacitu stěžovat nemohou a ani nestěžují. Velikost tanečního parketu neodpovídá při stolové úpravě možnostem pořádání celostátní taneční soutěže, ale i tato možnost se nyní diskutuje (při úpravě jakési boční tribuny pro diváky). Nicméně jinak není velikost parketu menší než třeba při stolové úpravě v chomutovském divadle. Do letošních tanečních nastoupilo 17 párů, na což by stačil i třetinový sál. Pokud si chcete zatančit, přijďte třeba 5. prosince na věneček.

Na ostatní akce kromě jmenovaných maturitních plesů je Střelnice prostorem dostačujícím, pro mnohé další mimo letní sezónu každotýdenní akce má město k dispozici ještě Orfeum. Pro skromnější scénu do 50 diváků je na Střelnici stále více využívaný sklepní klub. Když jsem na naše webové stránky včera vkládal 200. akci (počítáno od března), docela mě to překvapilo. Ani nevím, jestli mile. Nedostatky se najdou vždycky, sám vím, že tu není v pořádku všechno, ale jsem vždycky rád, když se kromě toho špatného zmíní i něco, co je pozitivní. Pak nemusím ony zlé jazyky hned považovat za jedovaté. Ale už jsem si celkem zvykl, takže si z toho zas tak těžkou hlavu nedělám. Naštěstí třeba paní Květa aspoň napsala, že je Střelnice hezky opravená. No vida, tak přeci něco hezkého.

Žádné komentáře: