Chtěl jsem Věrušce koupit pod stromeček takový ty karty na věštění, protože to má ráda a protože nám je tak hezky vyložila její babička. Sám věštění nemám rád a vysmívám se mu. Štěpán by mi určitě připomněl tu dětskou karbanickou průpovídku: Teď jsi naštval boha karet! Tak abych si to u něj zas tolik nerozházel, přijde mi tarot jako přirozenější koření života než astrologie a numerologie. Aspoň se totiž netváří kdovíjak vědecky. Kamarádka se mi nedávno svěřila s tím, že se musí před narozením dítěte zajít poradit s numeroložkou, aby špatným jménem nezpůsobila bědnej osud. Chudáku děťátko, mohl jsi být Petřík nebo Kuba, ale budeš Xaver, protože X + 4 = blahobyt, bazén a pěkný auto. Zlatý hole, meče a poháry!
Dneska jsme vyrazili hned po snídani stopem do Miletína. Byl větší mráz než včera, a tak nám zákonitě nic nechtělo zastavit a došli jsme pěšky až do sousední vesnice. Odtud nás jeden hodnej pán těch 15 zbývajících kilometrů hodil, ale cestou jsme nepotkali jediný auto. To nevěštilo nic dobrýho, ani karet nebylo třeba. Miletín je krásnej, ale na výlet v -5 stupních to není. Zámecká zahrada byla zavřená, a tak jsme si po prohlídce náměstí a kostela už jen odskočili k rodnýmu domku Karla Jaromíra Erbena, pod zbrusu novou střechou mráz mu v okna dul, že ani nebylo uvnitř nic vidět, a tak jsme si aspoň přeříkávali úryvky z Kytice. Cestou zpátky jsme ale měli štěstí a Věruška stihla i celkovou masáž. Jen se doteďka nemůže zbavit pocitu, že je naložená v parafínu. A tarot nedostane, protože brrr, jak že je to v tom Štědrym dnu? Kouknou se holky do vysekanejch děr v ledu a všechno se vyplní.
Toč se a vrč, můj kolovrátku!
všeckoť ve světě jen na obrátku,
a život lidský jako sen!
Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!
Žádné komentáře:
Okomentovat