27. ledna 2009

J-Lo-Mour a Flohr-Mikenas


Ptali se mě v klubu, jestli mi mají nechat spočítat Elo. Měl jsem samý nuly, od začátku klubovýho turnaje jsem nevyhrál. Možná, kdyby mi započítali ty dvě náhodný výhry z okresu a jednu kontumaci, když mi nepřijel soupeř, měl bych Elo něco málo přes tisíc. Odmítl jsem to. Možná příští rok.

Před čtrnácti dny mi Brďa po třech partiích řekl, že pro mě má nepříjemnou novinu. Že prej už nejsme rovnocenný soupeři. Dál už jsme pak jen pili pivo a povídali si. Pak jsme ještě vytáhli šachovnici, abych Brďovi dal pár hádanek z Raymonda Smullyana. Byl moc nadšenej a dokonce mu pak svítily oči radostí, když jsme ty hádanky dávali šachistovi, co má Elo přes dva tisíce, a on ne-vě-děl! Tohle jsem ale nechtěl, Brďo! Jsi s Nimcovičem můj šachovej vzor!

Předminulej čtvrtek jsem ukořistil první body v klubu. No, nedá se říct body. Bylo to půl bodu za remízu. Hrál jsem s bílejma a soupeř zahrál Philidorovu obranu, a to nejen Brďa ví, že tuhle hru si troufnu i s lepšíma hráčema, protože jsem se jí učil v nemocnici, když jsem chodil do sedmý třídy. Kdo byl někdy tejden v nemocnici, ví, kolik času to je ve srovnání s tejdnem mimo ni.

Minulej čtvrtek mě zas Roman Š. zkrotil anglickou hrou – ovšem doma jsem si pak našel, že aniž bych tu hru někdy hrál, zvolil jsem si Flohr-Mikenasův systém a v něm náznak Grünfeldovy obrany (nelžu, mám na to partiář!:). Ovšem s dalším vývojem jsem si už neporadil, i když na vyloženou ostudu to taky nevypadalo.

Na chesshere.com mám teď Elo 1482, poslední dobou hodně prohrávám s Indama a těma východníma národama, a naopak porážím Brity a Američany. Hrál jsem i s člověkem ze Středoafrický republiky, tak jsem si představoval ten jeho stan a před ním na kůlu zbytky černocha, kterýho právě posvačil. Svět je fakt globalozovanej!

Na dnešní mat jsem obzvlášť hrdej, i když soupeř byl slabší (1402). Nechal se chytit do týhle pasti.

Bílý dá mat druhým tahem:


Žádné komentáře: