Jihojihojih

Když jsem byl jinoch, miloval jsem (asi jako spousta dalších malejch kluků) mapy a atlasy. Poznal jsem tak celkem zevrubně svět. A donutil jsem svoje o dva a půl roku mladší sestry, aby si se mnou ten svět rozdělili na třetiny a hráli si na mocipány. Posílali jsme si diplomatický nóty, pořádali konference, obchodovali a vymejšleli různý nový Marshallovy plány. Vystřihovali jsme si články z novin a z časopisu 100+1 a v mnohym jsme, jak jsem to tak minulej víkend u mámy prohlížel, předběhli dobu.

Spojovali jsme státy do unií a do zvláštních sekupení, že by se jejich reální občani asi divili. Dneska jsem si přečetl článek o tom, že se indická extraliga v kriketu bude hrát v Jižní Africe. Přesně podle naší hry, napadlo mě. Začal jsem se pídit proč, a představte si, že kvůli nebezpečí islamistických útoků. A protože mají Indie a Jižní Afrika více než přátelský vztahy, proč ne? Vzpomněl jsem si, jak jedna žena v jižní Africe bránila vlastním deštníkem Gándího proti kamenům, který po něm házeli lidi z rozvášněnýho davu. Dneska budou Jihoafričani krýt deštníkem indický hráče kriketu.


Při tý příležitosti jsem se dočetl, že Indie, Jižní Afrika a Brazílie se druží a vytvářejí jakési jihojižní forum pro spolupráci (IBSA – India, Brazil, South Africa). Naše evropská zahleděnost občas hraničí se zaslepeností, a tak se přiznám, že jsem o něčem podobnym neměl ani páru. A mám takovej dojem, že nás to možná nenapadlo ani v tý dětský hře.