Na krabičce s šachovým programem Fritz (dárek od Petra Kučery), je představen první šachový stroj na světě – Chess Turk, s nímž bojovali např. Napoleon Bonaparte, Benjamin Franklin a „Alan Edgar Poe“. To poslední jméno zní sice věrohodně, ovšem Alan nebylo křestní jméno známého básníka, nýbrž příjmení (vl. Allan), které přijal po svém pěstounovi. A Chess Turk byl vlastně jenom prodlouženou rukou šachového mistra, který se schovával v útrobách skříně, u níž seděl umělý Turek.
Dnešní partii se zhruba stejně silným a stejně starým protinožcem jsem zkusil poprvé zadat Fritzovi 9 k analýze. Partie se mi moc líbila, a tak jsem byl zvědav, co na to program, v němž je zadáno přes milion velmistrovských partií.
Prý jsme hráli Nimcovičovu indickou obranu ovšem ne moc standardně, po 7. tahu můj soupeř nadobro opustil zahájení registrovaná v tom milionu partií. U tahu s pořadovým číslem 14, což je moje šťastné číslo, se převaha přiklonila na mou stranu, 18. tah soupeře byl chybný a já mohl tlačit. 22. tah obsahoval pro mou stranu sdělení: zcela ignoruje cestu k vítězství, ovšem hned soupeřova odpověď měla tento komentář: prostě minul dveře, kterými by šel přímo za vítězstvím. A ještě pár tahů poté byly zprávy o tazích černého jasné: černý promarnil výhodu a připravil se o jasnou výhru. Ale já jsem hrál taky nešikovně.
1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jc3 Sb4 4.Sd2 Jc6 5.Jf3 d5 6.Dc2 O-O 7.e3 Sxc3 8.Sxc3 a5 9.Sd3 h6 10.O-O b6 11.Vae1 Sb7 12.Jd2 Dd6 13.f3 Je7 14.e4 dxe4 15.Jxe4 Jxe4 16.fxe4 Dc6 17.d5 Dc5+ 18.Kh1 exd5 19.exd5 Vae8 20.Ve4 f5 21.Vh4 Sc8 22.g4 Jg6 23.Vh5 Je5 24.gxf5 Jxd3 25.Dxd3 Ve3 26.Dd2 g6 27.Vxh6 Sxf5 28.Vh4 Se4+ 29.Kg1 Vd3+
A tak jsme po mém 30.tahu stáli takto. To už jsem ale dva tahy před tím chtěl vzdát, nicméně jednu šanci jsem tam viděl.
Můj tah 30.Vf2 vypadal jako zoufalá obrana. Fritz mi k tomu napsal strohé Bílému hrozí mat. Černý mi také okamžitě sežral dámu tahem: 30. … Vxd2. A Fritzův komentář? Přichází o jasnou výhru (prý Vf5 by přineslo ulehčení – sledujete ten protimluv? Má mě na lopatě a přitom potřebuje ulehčení!). V angličtině se takovému tahu říká blunder. Následujícím 31.Vh8 jsem ho jednoduše, okamžitě a krutě zmatil.
Dnešní partii se zhruba stejně silným a stejně starým protinožcem jsem zkusil poprvé zadat Fritzovi 9 k analýze. Partie se mi moc líbila, a tak jsem byl zvědav, co na to program, v němž je zadáno přes milion velmistrovských partií.
Prý jsme hráli Nimcovičovu indickou obranu ovšem ne moc standardně, po 7. tahu můj soupeř nadobro opustil zahájení registrovaná v tom milionu partií. U tahu s pořadovým číslem 14, což je moje šťastné číslo, se převaha přiklonila na mou stranu, 18. tah soupeře byl chybný a já mohl tlačit. 22. tah obsahoval pro mou stranu sdělení: zcela ignoruje cestu k vítězství, ovšem hned soupeřova odpověď měla tento komentář: prostě minul dveře, kterými by šel přímo za vítězstvím. A ještě pár tahů poté byly zprávy o tazích černého jasné: černý promarnil výhodu a připravil se o jasnou výhru. Ale já jsem hrál taky nešikovně.
1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jc3 Sb4 4.Sd2 Jc6 5.Jf3 d5 6.Dc2 O-O 7.e3 Sxc3 8.Sxc3 a5 9.Sd3 h6 10.O-O b6 11.Vae1 Sb7 12.Jd2 Dd6 13.f3 Je7 14.e4 dxe4 15.Jxe4 Jxe4 16.fxe4 Dc6 17.d5 Dc5+ 18.Kh1 exd5 19.exd5 Vae8 20.Ve4 f5 21.Vh4 Sc8 22.g4 Jg6 23.Vh5 Je5 24.gxf5 Jxd3 25.Dxd3 Ve3 26.Dd2 g6 27.Vxh6 Sxf5 28.Vh4 Se4+ 29.Kg1 Vd3+
A tak jsme po mém 30.tahu stáli takto. To už jsem ale dva tahy před tím chtěl vzdát, nicméně jednu šanci jsem tam viděl.
Můj tah 30.Vf2 vypadal jako zoufalá obrana. Fritz mi k tomu napsal strohé Bílému hrozí mat. Černý mi také okamžitě sežral dámu tahem: 30. … Vxd2. A Fritzův komentář? Přichází o jasnou výhru (prý Vf5 by přineslo ulehčení – sledujete ten protimluv? Má mě na lopatě a přitom potřebuje ulehčení!). V angličtině se takovému tahu říká blunder. Následujícím 31.Vh8 jsem ho jednoduše, okamžitě a krutě zmatil.
Žádné komentáře:
Okomentovat