Probudil jsem se dneska, když všechno až na kocoury ještě tvrdě spalo, a protože se mi zdálo o Věrušce, nechtěl jsem už usnout. A tak jsem vzal tužku a papír a složil jsem pro ni ranní probouzenku. Věruška ještě spí, tak zkusím naladit kytaru a dosadit nějaké to Ami, Emi, Fmaj7...
Rád žiju s hlavou v oblacích,
slova, co říkám, nevnímám,
milostné písně skládám z nich
za něž bych sklidil jen tvůj smích,
a tak je raděj nezpívám.
Tak jako dlaně studí sníh,
studí mě pokoj, kde jsem sám,
mám jenom tebe ve snech svých
a přitom žiju jako mnich,
modlitbu svoji odříkám.
Věřím, že nejen v zázracích
může se pokoj změnit v chrám,
milovat přeci není hřích,
tak ať si sklidím třeba smích,
rád ti tu píseň zazpívám:
Rád žiju s hlavou v oblacích,
slova, co říkám, nevnímám,
milostné písně skládám z nich
za něž bych sklidil jen tvůj smích,
a tak … (dál, dokud sílu mám)
3 komentáře:
Minule se mi o Věrušce taky zdálo. Omlouvám se, ale chápeš, že jsem to neplánoval. :-) Ten sen mě taky inspiroval k básni.
Věruško!
Do mých snů mi lezeš
a ani se neoblečeš.
Strháváš ze mě šaty
a já volám všechny svatý.
Lžu!křičím-nech ho! Nemá to cenu.
Jsem už několik let eunuch.
Směješ se,směješ se,směješ se.
Přemýšlím teď v raním tichu,
co je na mě tolik k smíchu.
:) :) :) Dávám tři smajlíky Pavlíku, neboť toto tvé dílo mne vskutku pobavilo. Je to ve tvém perverzním duchu a je to dobrý. Honzíku, dnes a včera jsem přelouskal slušný kus tvých článků. Začínám si pomalu zvykat na jejich obsáhlost a těžkopádnost pro nás obyčejné smrtelníky. :) Dal jsem si předsevzetí, že je budu číst až do konce. :) Myslím, že my už jsme se vpili...Bušku
Pavlík si smajlíky zaslouží a ty si, Bici, zasloužíš podvazkový řád zlatého houna za to, žes toho tolik přelouskal. Já jsem si nedávno přečetl pár svých článků, které jsem psal před třema lety, a nějak jsem se nepoznal. Na mnohé jsem už i zapomněl. Tak jich teď je 2239... tak až to jednou všechno přečteš, dostaneš Řád Bílého lva, protože to už budu prezidentem :-D
Okomentovat