Nikdo to nepřizná, ale všechny důležité kapely byly založené kvůli píchání. Jen proto se Stouni nebo Beatles na pódiu potili, aby ze sebe vydolovali slušnou, zpěvnou písničku a nahodili s ní udičku... A jen ti, co to dělají s opravdovou vášní, doběhnou do cíle.
Můžete v rocku vůbec vymyslet něco jiného, když už všechno bylo řečeno? Když stačí umět zmáčknout céčko, géčko a déčko a udržet tři minuty rytmus?
Ne.
A ještě jednou ne. Můžete napsat pomalou a rychlou písničku, můžete napsat ještě jednu, která se ve sloce táhne pomalu jako kouř a v refrénu vybuchne jako Etna, ale to je tak všechno, co v rocku můžete složit. Rockový muzikanti na tom nejsou o nic líp než prodavači hamburgerů a kebabů. Všichni melou z posledního.
„Zkus vymyslet novej hamburger! Zkus jinak namlít maso. Ani hovno! A zkus napsat jinak písničku! Je to smutný, ale jsme generace odsouzená k věčnýmu kopírování a akordovýmu vykrádání. Pokud nechceš hrát techno, tak můžeš vymyslet jenom novej postoj, jiný trička a napsat trochu jiný texty“
Žádné komentáře:
Okomentovat