PROVIDENCE – Vědecký tým při Brownově univerzitě potvrdil pomocí nové počítačové simulace na základě pozorování z vesmírných stanic, že se Země otáčí kolem Slunce, ačkoli pro mnoho lidí slunce stále ráno vychází a večer zapadá.
Vědci již dříve dospěli k závěru, že se Země točí kolem Slunce a spočítali dokonce, že jedna otočka trvá jeden rok. Výpočet dráhy otáčení se od dob Kopernikových stále zpřesňoval a dnes již poměrně dobře víme, že jde o elipsovou dráhu s aféliem 152,1 mil. km a perihéliem 147,1 mil. km. Nový počítačový program vypočetl i další vzdálenosti po každém kilometru oběhu. „Dokázali jsme v krátkosti zrekapitulovat předchozí pracné úsilí vědců,“ řekl vedoucí týmu odborníků Headown.
Přesto se v některých ohledech nové poznatky liší. „Počítač nám například odhalil nepřesnosti např. v Milankovićových cyklech a o 5 decimetrů se liší i výpočet Hillovy sféry Země. Tyto rozdíly mohou mezi znalci vyvolat plodnou diskusi,“ soudí Headown. Headownův tým dokáže dokonce pomocí počítačového programu určit pohlaví člověka, který se v perihéliu (3. ledna) ocitně nejblíže k Slunci a v aféliu (4. červnece) nejdále od Slunce.
Existují ovšem tmáři, kteří se v létě na Slunci opalují a na obrázcích mu kreslí oči, nos, ústa a žluté vlasy a vousy kolem dokola jako ježčí bodlinky. O Slunci se rovněž zpívá mnoho tmářských písní (Sluníčko zalezlo za hory, Hřej, Sluníčko, hřej, Černé oči jděte spát apod.). „S tmáři si věda nikdy neporadí, ať se na tom Slunci třeba upečou,“ soudí Headown.
/inspirováno článkem v Lidových novinách/
Vědci již dříve dospěli k závěru, že se Země točí kolem Slunce a spočítali dokonce, že jedna otočka trvá jeden rok. Výpočet dráhy otáčení se od dob Kopernikových stále zpřesňoval a dnes již poměrně dobře víme, že jde o elipsovou dráhu s aféliem 152,1 mil. km a perihéliem 147,1 mil. km. Nový počítačový program vypočetl i další vzdálenosti po každém kilometru oběhu. „Dokázali jsme v krátkosti zrekapitulovat předchozí pracné úsilí vědců,“ řekl vedoucí týmu odborníků Headown.
Přesto se v některých ohledech nové poznatky liší. „Počítač nám například odhalil nepřesnosti např. v Milankovićových cyklech a o 5 decimetrů se liší i výpočet Hillovy sféry Země. Tyto rozdíly mohou mezi znalci vyvolat plodnou diskusi,“ soudí Headown. Headownův tým dokáže dokonce pomocí počítačového programu určit pohlaví člověka, který se v perihéliu (3. ledna) ocitně nejblíže k Slunci a v aféliu (4. červnece) nejdále od Slunce.
Existují ovšem tmáři, kteří se v létě na Slunci opalují a na obrázcích mu kreslí oči, nos, ústa a žluté vlasy a vousy kolem dokola jako ježčí bodlinky. O Slunci se rovněž zpívá mnoho tmářských písní (Sluníčko zalezlo za hory, Hřej, Sluníčko, hřej, Černé oči jděte spát apod.). „S tmáři si věda nikdy neporadí, ať se na tom Slunci třeba upečou,“ soudí Headown.
/inspirováno článkem v Lidových novinách/
1 komentář:
Vynikajícně.
Okomentovat