Druhdy jsem měl v kostelíku Stětí sv. Jana přednášku o různých objektech na noční obloze. Pojal jsem to jako setkání papá Messiera, jenž napozoroval přes sto viditelných objektů dalekohledem 18. století, a Edwina Hubbla, po němž se jmenuje známý teleskop přelomu našeho století (HST). V lednu 2006 byla pořízena zatím nejostřejší fotografie mlhoviny mého dětství (taky při tom fotografování HST stopětkrát oběhl matičku). Když nám se sestrami totiž děda Mráz z Kyjeva nadělil k Vánocům někdy v polovině 80. let hvězdářský dalekohled, byla zrovna zimní obloha a z našeho balkónu byl nejlepší výhled na Orion a na jeho Velkou mlhovinu. Tehdy jsem ještě nevěděl, že jde o líheň a hřbitov hvězd zároveň, kde se setkávají zhroucení hnědí trpaslíci se zárodky budoucích slunečních soustav.. Pro astronomy je to tím pádem nejlepší astronomická laboratoř, vzdálená pouhých 1500 světelných let. A vy se nyní můžete na tu laboratoř podívat v překrásném rozlišení. Když se na ni dívám, je to, jako když mi dětství dýchne na zadní sklo v autě, aby tam prstem načmáralo Nekonečno.
Žádné komentáře:
Okomentovat