15. února 2006

Pozdrav Pánbůh

„Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil,“ píše se v jedné české kronice. Tehdy se na kýchnutí říkalo „Pozdrav tě Pán Bůh“. Moje babička říká prostě „pámbíček“ a jinak je všude slyšet „zdravíčko“. V jižních Čechách se říkává „pravdu díš, osle ušatý“, u nás na severu suše „je to pravda“. Papež Řehoř Veliký, služebník služebníků Páně, podle nějž se jmenuje gregoriánský chorál, prý zavedl na kýchnutí odpověď „Deus te salvet“, když v Římě v roce 590 vypukl plicní mor. Dekret o tom se prý datuje 16. únorem léta Páně 600. A ve středověku se říkalo, že kdo v neděli kýchne třikrát rychle za sebou, bude celý rok zdravý. Zítra si jdu koupit šňupací tabáček.
Hepčík!!! (Vaše originální pozdravy očekávám v komentářích)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

nevím jestli je to pozdrav podle všech regulí, ale jeden kamarád mi řekl, že na to se odpovídá jedině "aby ses neposral...!"
Tak teď je na vás na kterou odpověd přistoupíte:)zuzna

Anonymní řekl(a)...

Taky jsem slyšela, že pozdrav pán Bůh má původ v tom, že když někdo kýchl, brzy umřel na mor a měl pozdravovat pána Boha.. nic optimistického. A tak raději říkám "Zdravíčko.."