Panta rhei

Myšlenka z Dykova románu Konec Hackenschmidův, Helenina slova po noci s hlavním hrdinou:

„Umříti, když jsme dosáhli toho nejkrásnějšího na světě – není to rozkošné a okouzlující? Všechno se opakuje, a to je právě smutné, že se to opakuje. A každým opakováním setře se něco z prvotního kouzla. Mince se otře. Nač to opakování? Jak může láska klesnouti ve Familienleben? Není to strašné?“