16. února 2006

O stavu zubařském


Tak takhle jsem se zubil, když jsem dnes opouštěl ordinaci mojí paní zubařky. Když jsem přišel domů přečetl jsem si tradičně fejeton O stavu zubních lékařů od Karla Poláčka. Rád se s vámi podělím aspoň o výňatek:

„Lidé v čekárně, kteří setrvávají v nehybném klidu jako škeble na skále a také si nevšímají humoristických časopisů, pohnou sebou, když se otevřou dveře ordinační síně a růměná, svěží dívka vyvolá jméno jednoho z ponurých…
Ordinační síň zubařova nemůže u trpícího lidstva vzbuditi sympatie. Je tam příliš mnoho záhadných nástrojů, které budí nejasné vzpomínky na tereziánské útrpné právo. Tento dojem nedovede zahladiti ani lékař, který bývá veselý, světský a rozšafný člověk, jenž prozpěvuje si při své ukrutné činnosti nevinně „tramtrára-tramtrára – maličký moment – už to bude – nic si z toho nedělejte – já si z toho taky nic nedělám“…
Když však si pacient odbude odbude svoje povinná muka, když zubař spravil chrup a ústa vyzdobil skvělými zuby, vykládanými zlatem, tu pocítí k sobě velikou úctu pro chrabrost a odvahu, kterou manifestoval světu tím, že se nebál zubaře. Lidé, kteří si nedávno dali spraviti chrup, jsou nesnesitelní pro svoji pýchu a sebevědomí a také proto, že svoje trpící spoluobčany, kteří se jich nesměle táží, co je proti bolení zubů, odkazují je samozřejmou tváří k zubnímu lékaři…“

Musím přiznat, že já moc odvahy nepotřebuji, neboť péče o můj chrup je od přihlášení se k mé stávající ošetřující zubařce naprosto bezbolestná, ťuk ťuk ťuk. A ještě jsem se naučil používat mezizubní kartáček. Paní doktorka mě přesvědčovala, že si mezizubními kartáčky čistí zuby spousta lidí. Já si myslím opak. Co vy? Přiznáte se? Já se přiznávám, že jsem před pár měsíci ani nevěděl, že něco takového existuje.

Snímky jsem pořídil přímo v ordinaci s milým svolením paní doktorky.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Hm...po přečtení zážitku na zubařské téma musím nutně reagovat...jakožto člověk s rovnátky se mohu s čistým svědomím zařadit do skupinky lidí, která si zuby čistí pravidelně, po každém jídle a nejméně třemi kartáčky (včetně toho mezizubního, o kterém byla řeč). Dalo by se předpokládat, že mě rovnátka velmi omezují,ale s tímto názorem naprosto nesouhlasím...asi jako většina "rovnátkářů" jím všechna jídla....jen s tím rozdílem, že si po každém vyčistím zuby. Je to sice poněkud náročné splnit, ale odměnou je mi dobrý pocit a fakt, že se už nebojím zubaře.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,všem mým pacientům a tvým známým,kteří ještě neznají mezizubní nit a mezizubní kartáčky.Není to nic jiného,jako naučit se pracovat s mobilním telefonem,počítačem anebo vypalovačkou CD,DVD.Dokonce to čištění zabere úplně stejně času,jako tyto světské požitky.Přínosem je čisté zuby,dásně bez zánětu a ústa bez zápachu,což ocení i okolí,a pak taky méně problémů se zdravím zubů a méně práce u zubaře.Tak hodně zdaru a zdravé ZUBY.Tvoje zubařka