16. listopadu 2006

Alexander Blok

Vždycky, když jsem slyšel to jméno, přišlo mi krásný. A přesto jsem nečetl jedinou jeho báseň. Tedy až do včerejška, kdy jsem natrefil na tuto:

Ночь, улица, фонарь, аптека,
Бессмысленный и тусклый свет.
Живи еще хоть четверть века -
Все будет так. Исхода нет.

Умрешь - начнешь опять сначала
И повторится все, как встарь:
Ночь, ледяная рябь канала,
Аптека, улица, фонарь.

Líbila se mi (tak nějak i v souvislosti se Sobeckým genem), a tak jsem se s ní přes noc popral. Výsledku sice chybí „bezsmyslnost“ a přebývá „smetí“ (místo „ulice“, ale u nás – a asi ani v Rusku – to není až zas takovej rozdíl; ta ulice tam nakonec ale stejně je vecpaná, na úkor té nesmyslnosti, slovem „pouliční“), nicméně to vše je plně v kompetencích mé překladatelské teorie:

/překlad věnuji Elišce/


Noc, apatyka, lampa, smetí,
matné pouliční osvětlení.
Žij ještě třeba čtvrt století –
vše bude stejné. Konce není.

Umřeš – však smrt je začátek pouhý
a vše se opakuje, smrtí nic nezaniká:
noc, zčeřená hladina zamrzlé strouhy,
lampa, smetí, apatyka...
<3

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Nic moc, kolego, narychlo stvořená verze ode mě:

Noc, tma, lékárna, lampa
Mdly, pofiderni svět
Žij klidně dalších pět a dvacet let
Vse při starým zůstává

Smrt - po ni zas a znovu
Si zopakujes jako zastara
Noc, tres ledního průlivu
Lékárna, lampa, tma

RichardW řekl(a)...

Krásný dobrý den, obrovsky se mi líbí poetika podobných básní. :) Co si budeme povídat, prostě vás to vtáhne do té klasické ulice, která vlastně není moc pěkná, ale má to svůj náboj a nějaké svoje genium loci. To mi dneska chybí. Je hezké, že máme třeba inteligentní veřejné osvětlení. Ale to syčení plynových lamp mi taky trochu chybí.