Mezi jejími novými pocity se objevil jeden, který jí zvlášť neseděl; nebyla totiž vůbec zvyklá na pocit provinilosti – Helena Holmová byla vždycky přesvědčená, že co dělá, je správné, a v téhle záležitosti se potřebovala cítit také neprovinilá. Zdálo se jí, že toho stavu mysli oproštěné od viny skoro dosáhla, ale ne úplně; aspoň ještě ne.
A ten nezbytný pocit jí měl dodat Garp.
…
Když přišla za ním, už spal, z čehož ji jalo zoufalství. Jestli na ni vůbec myslel, jak mohl usnout? Ale on měl ve skutečnosti hlavu plnou tolika věcí, že z toho musel být úplně popletený; usnul, protože byl vylekaný. Kdyby byl schopen soustředit svoje city na jedno jediné, určitě by byl ještě vzhůru, až by za ním přišla. Mohli si tak ušetřit spoustu věcí.
Takže teď si vedle něho sedla na postel a pozorovala jeho tvář s láskou, která jí připadala větší, než jakou je schopna unést. Viděla jeho erekci, tak silnou, že to vypadalo, jako by takhle čekal na ni: vzala ho jemně do úst a za okamžik ucítila, že je hotov.
S překvapením se probudil a vypadal velice provinile – zřejmě když si uvědomil, kde je a s kým. Helena se však nezdála být provinilá ani v nejmenším; vypadala jen smutně. Garpa později napadlo, že to bylo, jako by Helena věděla, že se mu zdálo o paní Ralphové.
Když se vrátil z koupelny, spala. Usnula rychle. Konečně byla totiž bez pocitu viny a připadala si natolik svobodná, že si může dopřát své vlastní sny.
A ten nezbytný pocit jí měl dodat Garp.
…
Když přišla za ním, už spal, z čehož ji jalo zoufalství. Jestli na ni vůbec myslel, jak mohl usnout? Ale on měl ve skutečnosti hlavu plnou tolika věcí, že z toho musel být úplně popletený; usnul, protože byl vylekaný. Kdyby byl schopen soustředit svoje city na jedno jediné, určitě by byl ještě vzhůru, až by za ním přišla. Mohli si tak ušetřit spoustu věcí.
Takže teď si vedle něho sedla na postel a pozorovala jeho tvář s láskou, která jí připadala větší, než jakou je schopna unést. Viděla jeho erekci, tak silnou, že to vypadalo, jako by takhle čekal na ni: vzala ho jemně do úst a za okamžik ucítila, že je hotov.
S překvapením se probudil a vypadal velice provinile – zřejmě když si uvědomil, kde je a s kým. Helena se však nezdála být provinilá ani v nejmenším; vypadala jen smutně. Garpa později napadlo, že to bylo, jako by Helena věděla, že se mu zdálo o paní Ralphové.
Když se vrátil z koupelny, spala. Usnula rychle. Konečně byla totiž bez pocitu viny a připadala si natolik svobodná, že si může dopřát své vlastní sny.
Žádné komentáře:
Okomentovat