Dneska je výročí svatodušních bouří z roku 1848. Dostal se mi do ruky svázaný ročník Literárních novin z roku 1948, kdy se slavilo sto let. Vyšel tam mimo jiné celkem unikátní prameny taky úryvek z deníku Petra Češky, IIhé hum. tř. žáka. Vždycky jsem si myslel, že 12. června, kdy se konala ona mše na Koňském trhu (tedy Václaváku), odkud se lidé vydali k Windischgrätzově sídlu, byla neděle. Ale ono to bylo pondělí. Nebudu tu citovat dlouhé pasáže z barikád, ale čtení je to autentické a tedy dobrodružné, i když nekončí dojemnou scénou Špíny ve Vavřinově náručí z mých jiráskovských vzpomínek. Petr Češka z Chroustovic u Vysokého Mýta nás informuje, že vzbouřené studenty „vlastenky zaopatřovaly chlebem, houskama, pivem a cigarrama. Jedna nobl vlastenka také střílela.“ Nakonec lakonicky konstatuje: „Popálil jsem si nový kabát.“ A bylo po revoluci.
<3
Žádné komentáře:
Okomentovat