Ingriš! Eduard Ingriš

Od dnešního rána do zítřejšího večera moderuji (jestli se ty moje vsuvky tak vůbec dají nazvat)

5. ročník mezinárodního festivalu outdoorových filmů.

Zezačátku mě udivilo, že bude v prosinci nějaký festival venku, ale to jsem se jen přehlédl, slovo outdoorový zde znaméná totéž co extrémní, adrenalinový, dobrodružně-cestopisný.



Když jsem se asi před třemi lety seznámil s Vancem Kabourkem, kterého všichni znají, jenom to asi nevědí, protože je nikdy nenapadlo si zjišťovat, kdo je ten pilot vrtulníku, který se na obrazovce objeví při každém díle seriálu M.A.S.H., a já s tím pánem několikrát seděl v hospodě a skrze něj si podával ruku třeba se Seanem Connerym, říkal jsem si, že už mě žádný český emigrant nepřekvapí. Ovšem hned první film výše zmíněného festivalu mě přesvědčil o omylu. Jelikož komentář četl kromě Alfréda Strejčka i Miloň Čepelka, říkal jsem si, jestli nejsem obětí nějakého cimrmanovského vtipu, ale ne, přátelé, Eduard Ingriš existoval (wikipedie, rozhlas). Byl to muzikant, co má na kontě přes tisíc písniček (mezi nimi Teskně hučí Niagára, odtud jeho jméno asi někteří budou znát; za muziku k jednomu z desítky filmů, které zvučil, byl nominován na Oskara), cestovatel, mořeplavec (který na voru Kantuta přeplul 10.000km v Pacifiku), fotograf, kameraman a spolupracovníkovi mnoha slavných lidí (např. Thor Heyerdahl, Zikmund a Hanzelka, Ernest Hemingway, vnuk prezidenta Tafta, spousta holywoodských hvězd ad.). Fotografie jsou pořízené z filmu...

Thor Heyerdahl