Zítra je to 150. let od narození Giacoma Pucciniho. Stáli jsme před nedávnem s Věruškou ruku v rucce před jeho rodným domkem v Lucce. Tu trasu, co jsme pak jeli odtamtud do Pisy šel malý Kubík Puccinů pěšky jen proto, že chtěl s bráchou vidět Verdiho Aidu. A po ní se rozhodl, že bude psát opery. Dobře tak. Dobře nám tak!
Dneska dávali na dvojce jeho Bohému natočenou v roce 1959 pro šest let starou československou televizi. Jednoho z Rudolfových přátel hrál a zpíval Karel Kalaš, kterýho všichni znáte jako vysloužilého pěvce z Kulového blesku, který se tak krásně probudí mrtvý na ulici zabalenej do peřin. Poslouchal jsem tu operu přes strouhání piškotů do vánočního cukroví, a tak mi až po pěti minutách došlo, že je to nazpívaný česky (nikde v programu ani na internetu tuhle zásadní věc nezmínili!). Moc mě to potěšilo. A moji Mimi taky.
Žádné komentáře:
Okomentovat