29. října 2009

Vždyť přece létat je tak snadné


Létání podobá se štěstí v ráji,
jež motýl nosí na křídlech;
když o něm ptáci zazpívají,
člověku se jen tají dech.

Tyhle čtyři řádky vznikly zase v noci a mohly by být mottem k básni pro Vítka, kterou jsem složil tu noc po jeho tragické smrti. Inspirací pro ně byl rozhovor mezi slepou Gertrudou a jejím opatrovníkem, který zní v překladu takto:

Ona se mne tehdy tázala, jsou-li ptáci jediní živočichové, kteří létají.
- Jsou také motýli, řekl jsem jí.
- A což ti, zpívají?
- Mají jiný způsob, jak vypravovat o své radosti, odvětil jsem jí.

Žádné komentáře: